Akutní příznaky dluhové a bankovní krize v eurozóně odezněly a spolu s nimi zřejmě odchází i politická vůle k dohodě na rychlém vytvoření bankovní unie, která měla být základním kamenem nové semknutější Evropy. Jestliže ještě loni v červnu volal šéf Evropské komise José Manuel Barroso po bankovní unii do roka a do dne, nyní je jisté, že v tomto časovém horizontu nevznikne ani společný dohled nad bankami v eurozóně.
Evropská centrální banka pravděpodobně nepřevezme dozor nad všemi šesti tisíci bankami eurozóny dříve než na konci příštího roku, přiznávají dnes anonymně zdroje agentury Bloomberg v Bruselu s tím, že je to v kuloárech veřejným tajemstvím. Původně se počítalo s tím, že dohled nad evropskými bankami bude spuštěn již v lednu letošního roku, následně byl návrh omezen pouze na banky, které požádaly o pomoc záchranný fond ESM, od července 2013 měly být přibrány systémově významné banky a od ledna 2014 měla ECB svým dohledem pokrývat všechny finančních ústavy eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen.
Dnes nesplnitelnost původních plánů potvrdil i Yves Mersch, člen rady guvernérů ECB, který v rozhovoru pro deník D'Lëtzebuerger Land přiznal, že centrální banka eurozóny nebude s to převzít dozor nad bankami v eurozóně dříve než v září příštího roku.
Nejhlasitějším odpůrcem návrhu Evropské komise na hlubší integraci evropských bank směrem k bankovní unii je Německo. Tamní ministr financí Wolfgang Schäuble spolu s guvernérem centrální banky Jensem Weidmannem společně v květnu vyzvali Evropskou unii ke změně ve smlouvě o EU, která je podle nich nutná ke vzniku bankovní unie v eurozóně.
Fakticky vytvoření společného dohledu zdržuje především německý parlament, jehož dolní komora potřebnou legislativu schválila teprve minulý týden a horní komora o ní pravděpodobně rozhodně až 5. července. Tedy den po skončení další plenární schůze Evropské parlamentu, která proběhne ve Štrasburku od 1. do 4. července. Následně mají europoslanci prázdniny a sejdou se tedy nad tímto tématem nejdříve v září. Zákon o společném dohledu má přitom od svého schválení povinné roční přechodné období a zavedení má následně právo ještě dále odsunout ECB.
Spuštění společného bankovního dohledu by přitom mělo být prvním a nejsnazším pilířem nové bankovní unie v Evropě. Druhým pilířem mají být společná pravidla pro fungování bank, třetím pilířem jednotný systém pojištění vkladů a čtvrtým pilířem potom společný systém pro krizové řízení. Pravidla bankovní unie se sice budou zpočátku vztahovat pouze na eurozónu. Zbylých deset zemí EU včetně České republiky se ale může připojit, pokud budou chtít. Nebudou ale mít hlasovací práva v ECB, protože neplatí eurem.
„Signály (o zpoždění zavedení společného bankovního dohledu) mají symbolický význam. Vysílají totiž do světa zprávu, že eurozóna není schopna vystavět ani nejjednodušší součást bankovní unie,“ uvedl Carsten Brzeski, senior economist belgické divize (6,78 EUR, -1,88%).
Země EU v letech 2008 až 2011 vydaly na záchranu svých bank asi třetinu evropského HDP, většinou ze státních fondů, za což si politici vyslechli veřejné odsudky, které je nyní vedou ke zdrženlivosti. Další váhání ohledně hlubší integrace by ale mohlo oslabit důvěru trhů ve schopnost EU zvládnout problémy kolem bank a oživit ekonomický růst.
(Zdroj: EK, Bloomberg, Reuters, ING)