Evropské banky, které budou dle plánu bankovní unie pod dohledem Evropské centrální banky, by mohly podléhat ještě dalšímu úřadu, který by je v případě finančních potíží mohl uzavřít. Náklady s tím spojené by hradil zvláštní fond. O takovém nastavení se nyní dle zprávy agentury Reuters diskutuje v rámci Evropské unie.
Jednotný mechanismus řešení krachujících bank má být jedním z pilířů připravované bankovní unie, jejíž zavedení prosazuje Brusel. Základním kamenem této unie má být společný bankovní dohled pod záštitou ECB. Dokončen by měl být příští rok, kdy ECB převezme dohled nad bankami spolupracujících členských zemí. Na řadu tak přicházejí diskuze o druhém pilíři bankovní unie. Tím by měla být instituce, jejímž úkolem by bylo zavírat krachující banky, a také společný fond, z nějž by se kryly náklady s tím spojené.
Plán připravuje Evropská komise a o pracovní verzi ve středu diskutovali zástupci 27 zemí EU. Podle návrhu by EK a nově vzniklá agentura získaly pravomoc uzavřít banky, kde ECB zjistí problém, který je důvodem k ukončení činnosti instituce. Peníze na toto řešení by šly z centrálního fondu, do nějž by přispíval samotný sektor. Zatím ale není jasné, kdo by tyto náklady hradil v době, kdy bude tento mechanismus vznikat.
Návrhy EK musí schválit členské státy, aby se mohly stát unijními zákony. Především Německo, které má největší ekonomiku v Evropě, ostražitě sleduje všechny plány, které by mohly zahraničním institucím umožnit uzavřít německou banku. Nesouhlasilo by zřejmě ani s tím, aby na sebe prostřednictvím nějakého fondu vzalo část nákladů v případě, kdyby zkrachovala banka například ve Španělsku.
Ve prospěch podobných návrhů se ale již dříve vyslovil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, podle něhož centralizace řešení problematických bank potřebuje změnu smlouvy o EU. Schäuble řekl, že bankovní unie má smysl pouze v případě, že budou zavedena také pravidla pro restrukturalizaci a rušení bank. Z tohoto důvodu avizoval nutné změny v Lisabonské smlouvě a podotkl, že se bankovní unie bude muset vytvářet postupně ve více krocích.
Dozor ECB se má vztahovat na eurozónu a její banky. Přistoupit k němu ale budou moci i další země, pokud budou mít zájem. Český premiér Petr Nečas již koncem loňského roku uvedl, že Česká republika se zatím k jednotnému bankovnímu dohledu nepřipojí, protože pro takovýto krok nemá důvod. Guvernér ČNB Miroslav Singer v květnu prohlásil, že ačkoli tuzemská centrální banka vznik bankovní unie v eurozóně podporuje, samotná účast ČR v unii by nebyla v současnosti výhodná.
Nový strop pro rekapitalizaci bank z ESM?
Ministři financí eurozóny mají na svém zasedání v červnu dojednat přesná pravidla pro rekapitalizaci bank ze záchranného fondu ESM, včetně podmínek, za jakých budou banky moci o peníze požádat. Rozhodnutí, že ESM bude moci poskytnout peníze i na rekapitalizaci bank, na němž se země eurozóny dohodly loni v červnu, mělo prolomit začarovaný kruh, kdy si vysoce zadlužené státy půjčují čím dál víc peněz, aby mohly rekapitalizovat své zadlužené banky. Těm většinou chybějí peníze proto, že mají v portfoliích státní dluhopisy zadlužených zemí, a tedy papíry, jejichž hodnota klesá.
ESM pravděpodobně stanoví strop objemu peněz pro přímou rekapitalizaci bank na 50 až 70 miliard eur. A to kvůli vyšší rizikovosti takových úvěrů oproti úvěrům pro přímou pomoc vládám. Tato forma pomoci také rychleji ubírá finanční zdroje fondu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dokumenty, které má k dispozici.
Celková úvěrová kapacita ESM činí 500 miliard eur. Podmínkou pro poskytnutí peněz ale je, že si vláda země nebude schopna obstarat dost peněz sama, protože by další půjčka ohrozila udržitelnost státního dluhu. "S cílem zachovat vysokou úvěruschopnost ESM a jeho úvěrovou kapacitu pro další instrumenty, je rada guvernérů (ESM) odhodlána omezit částku finanční asistence dostupné pro přímou rekapitalizaci finančních institucí z ESM na [50 až 70 miliard] eur," uvádí se v příslušném dokumentu. Částka je v hranaté závorce, což znamená, že může být ještě změněna.
(Zdroj: Reuters, čtk)