Rakouská bankovní skupina k 6. srpnu splatí participační kapitál včetně pomoci rakouské vlády v celkovém rozsahu 1,76 miliardy eur. Její šéf Andreas Treichl odráží spekulace, že za rychlým splacením kapitálu a rychlou realizací emise nových akcií a navýšením kapitálu stojí potřeba rakouské vlády profinancovat Hypo Alpe Adria. Šéfka rakouských státních financí Maria Fekterová označila za velmi vysokou daň, kterou v Rakousku banky platí a před parlamentem vyjádřila obavu, že směrnice EU ohledně budoucího řešení pádů bank jejich zatížení dále zvýší.
přijala v roce 2008 v prostředí finanční krize pomoc rakouské vlády v rozsahu 1,2 miliardy eur, vedle toho 560 milionů eur od soukromých investorů. Nyní chce participační kapitál splatit a dle čerstvého oznámení banky je platným datem, kdy tak bude učiněno, 6. srpen 2013. Transakci již schválilo vedení banky i dozorčí rada. Aby byla schopna participační kapitál najednou splatit, probíhá navýšení kapitálu cestou emise nových akcií do rukou stávajících investorů. Výsledky celého úpisu akcií by měly být známy 18. července s vypořádáním dne 23. července nebo kolem tohoto data. Že kroky jsou odezvou na problémy rakouské vlády s Hypo Alpe Adria, včetně tlaku kancléře Faymanna na další zvýšení bankovní daně v zemi, proti kterému se čerstvě vymezila ministryně financí, se snaží vyvrátit šéf celé skupiny Andreas Treichl.
„Tato transakce byla dlouhodobě plánována. Jakmile jsme realizovali veškeré přípravné práce, přistoupili jsme k realizaci navýšení kapitálu. A ano, prostředí pro to je obtížné,“ uvedl Treichl pro rakouský Kurier. Vylučuje ale jakoukoli souvislost s problémy rakouské vlády s pádem Hypo Alpe Adria. „Nemá to nic společného, to je ryze konspirační teorie. Nevěděli jsme nic o Hypo, jde pouze o časovou shodu náhod. Přesto doufám, že Rakousko rychle promyslí, jakým způsobem s penězi od nás založit fond k zajištění finančního systému v zemi – s částkou 1,2 miliardy eur a k tomu kolem 400 milionů eur na úrocích,“ řekl Treichl.
nejprve oznámila, že v průběhu třetího čtvrtletí roku zamýšlí navýšit kapitál o 660 milionů eur a transakci spustila ihned s jeho počátkem. To má bance pomoci ke splacení participačního kapitálu včetně státní pomoci a naplnění 10% úrovně běžného tier 1 kapitálového ukazatele dle Basel III do konce roku 2014. V první fázi 1. a 2. Července prodávala nové akcie vybraným institucionálním investorům prostřednictvím zrychleného procesu knihování a prostřednictvím přednostní nabídky úpisu pro současné akcionáře (ABO). PO dokončení fáze byla specifikována upisovací cena nové akcie na 18,75 eur/akcie s tím, že stávající akcionáři budou mít právo na úpis 4 nových akcií proti každým drženým 45 kusům stávajících akcií. celkově vydá 35,231 milionu akcií po 18,75 eur za akcii, tedy celkově realizuje emisi za 660,581 milionu eur.
Následně probíhá úpis práv stávajícím akcionářům v rozmezí 3. července až 17. července s ohledem na získávání potřebných regulatorních povolení. Obchodování s upisovacími právy má proběhnout mezi 9. a 11. červencem. Výsledky celého úpisu akcií by měly být známy 18. července s vypořádáním dne 23. července nebo kolem tohoto data.
uvedla, že největší akcionáři, kteří ovládají 37,4% podíl v bankovní skupině, se zavázali u účasti na úpisu. Přesto lze očekávat, že nejsilnější akcionáři proti úpisu v rozsahu 8,2 % celkové tržní kapitalizace bankovní skupiny něco ze svého podílu mohou ztratit. Například nejsilnější akcionář, kterým je s řádově 20% nadace Stiftung, uvedl, že může prodávat část ze svých akcií v zájmu uspokojení poptávky dalších investorů. „Všichni stávající akcionáři mohou svá akcionářská práva vykonávat a nové akcie upsat. V důsledku navýšení kapitálu očekáváme jen velmi malou změnu akcionářské struktury. Náš vlastní kapitál včetně upisovaných 660 milionů eur dosahuje zhruba 10 miliard eur,“ uvedl šéf Treichl.
Rakousko zavedlo bankovní daň v roce 2011 se zátěží zhruba 500 milionů eur. Zvýšilo ji v roce 2012 na celkových cca 625 milionů eur ročně kvůli profinancování pomoci Volksbanken. K tomu přistupují dividendy ze státní pomoci. I proto lídr Treichl a další šéfové rakouským bank tvrdě odporují tomu, aby si Rakousko zvyklo takto postupovat i do budoucna. Ve vládě nacházejí odezvu, přesto nad daňovou zátěží visí další hrozby.
Rakouský kancléř Werner Faymann 26. května pro rakouský rozhlas ORF uvedl, že by se banky měly účastnit nákladů nejen na Hypo Alpe Adria, ale právě na pokrytí národního záchranného fondu (směrnice EU, odhad zátěže u Rakouska cca 9 mld. eur) a vyslovil myšlenku růstu bankovní daně, respektive prodloužení její platnosti do roku 2019. Svůj postoj k tomuto úmyslu nyní musela v rakouském parlamentu vysvětlovat ministryně financí Maria Fekterová. Jednoznačně jej odmítla, zároveň ale varovala. „Bankovní daň v Rakousku je již nyní velmi velmi vysoká“ uvedla Fekterová. Připomněla ale, že ministři financí EU se 27. června shodli, jak do budoucna řešit pády bank, včetně založení národního fondu na krytí těchto rizik se zdroji v rozsahu 1,3 procenta nezajištěných bankovních depozit. Tento krok by dle Fekterové fakticky znamenal „neomezenou bankovní daň“.
Rakouská centrální banka ÖNB dnes uvedla, že Tier 1 ukazatel rakouských bank v roce 2012 narostl o 65 bps na 11 procent. Rakouské banky ale dle centrální banky nadále musejí pokračovat ve zvyšování efektivnosti a ziskovosti. Ratingové agentury v čele s Standard & Poor’s již na jaře varovaly, že k posilování kapitálu na úrovně potřebné pro Basel III a souběžné splácení státní pomoci nemají rakouské banky dostatek vnitřní síly v podobě financování zadrženými zisky a budou muset realizovat emise nových akcií. Šéf Treichl pak nedávno uvedl, že navyšování kapitálu nezasáhne budoucí výplatu dividendy.
(Zdroj: Wiener Zeitung, Kurier, Bloomberg, Erste)