Nejhůře bylo českému akciovému trhu kolem roku 2001, kdy odcházeli jednotliví brokeři i velcí emitenti z dob kuponové privatizace. Tehdy s vypětím všech sil přežila, dnes se však nachází v podobné situaci, přiznal v rozhovoru pro LN Petr Koblic stojící v čele Burzy cenných papírů Praha a v představenstvu skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG), která mimo jiné vlastní i pražskou burzu. Optimismus u něho nicméně vyvolávají pokračující jednání skupiny o budoucím propojení s Varšavou a vytvoření nového lídra mezi burzami v regionu.
Hlavním důvodem, proč pražská burza opět balancuje na hraně nad propastí, je podle vyjádření Petra Koblice pro Lidové noviny nižší likvidita v posledních dvou až třech letech na evropských trzích. Průměrný měsíční objem obchodů na pražské burzy v roce 2012 propadl skoro o 30 procent (cca. 10 mld. Kč) na 20,9 miliardy korun. Bilance objemů za první pololetí, kdy index PX odepsal 17 procent své hodnoty, potom ukazuje další více než 30% pokles na průměrných 14,5 miliardy korun.
MiFID, krize a problematická IPO
Kořeny tohoto problému vidí Petr Koblic dvojí. „Tím prvním je evropská směrnice zvaná MiFID, upravující poskytování investičních služeb, kterou schválila evropská komise před čtyřmi lety,“ připomíná šéf pražské burzy v rozhovoru pro LN. Tato změna regulace podle něho způsobila, že se velká část obchodů, mnohdy až většina, dostala mimo burzy a obchoduje se po telefonu v Londýně.
Druhým faktorem je podle ředitele pražské burzy evropská politicko-ekonomická krize. „Kvůli ní je Evropa pro investování mnohem méně zajímavým místem, než tomu bylo před pěti či šesti lety. Tehdy měly celosvětové fondy zcela samozřejmě velkou část svého portfolia v Evropě. Teď naopak pozorujeme, že se některé angloamerické a zámořské fondy ze starého kontinentu stahují,“ řekl Koblic Lidovým novinám.
Za poslední čtyři roky přiteklo do emerging markets, kam bývá řazena i Česká republika, celkem 3,9 bilionu dolarů. Spolu s rostoucí jistotou blížícího se postupného utichnutí tiskáren peněz centrální banky ve Spojených státech, ale se fondy od začátku roku z těchto rizikovějších trhů houfně stahují. Evropa navíc stále nemá dořešeny veškeré strukturální problémy a nedokáže vystupovat jednotně v přípravě stabilnější základny schopné eliminovat budoucí krize v zárodku ani v současném boji s ekonomickým poklesem, což investory také odrazuje.
Českému trhu také chybí nové atraktivní emise a musí bojovat s historií primárních úpisů akcií, které záhy propadly. „Nejsem si zcela jist, že je správné, když se nová akcie pohybuje po dva roky od IPO pod emisní cenou,“ uvedl Petr Koblic pro LN s tím, že je to problém pro celý kapitálový trh. „Takové emise jsou noční můrou. Bohužel jich několik jak ve střední Evropě, tak v Praze proběhlo,“ dodal.
Optimismus ohledně spojení s Varšavou
Skupina CEESEG, jejíž součástí jsou burzy v Praze, Vídni, Budapešti a Lublani a vlastníkem především rakouské banky, již od května vede předběžná jednání o možnosti spojení a vytvoření nového největšího regionálního hráče v oblasti obchodování s akciemi a dluhopisy i primárních emisí ve střední a východní Evropě. „Prakticky nad tím trávím drtivou většinu svého času. Management varšavské burzy je na tom podobně. Jednání jsou velmi intenzivní,“ odpověděl Koblic, který je jedním ze dvou šéfů CEESEG, na otázku deníku ohledně intensity jednání s Varšavou.
Mezi překážky integrace skupiny středoevropských burz zastřešených Vídní a Varšavy patří především právní otázky (skloubení národních regulací, udělování licencí,… apod.). Existují ale i otázky technického rázu, jako je volba obchodní platformy nebo měna, ve které by se na případném společném trhu obchodovalo. „Jedná se tedy o velmi obtížné zadání. Pokud však mohu mluvit za management skupiny CEESEG, tak jsme velmi optimističtí,“ uvedl Koblic pro LN. Časový horizont, do kdy by se obě strany mohly na něčem dohodnout, podle Koblice s ohledem na bezprecedentnost plánovaného projektu určit nelze.
(Zdroj: LN, Burza cenných papírů Praha, Reuters, WSE, Bloomberg, CEESEG, PAP)