Jerry Z. Muller na stránkách Project Syndicate navrhuje, abychom se více věnovali tomu, proč Židé dosahují svého úspěchu. Není ani zdaleka první, kdo se tímto tématem zabývá. I známý ekonom Simon Kuznets se domníval, že Židé mohou poskytnout odpověď týkající se tajemství lidského kapitálu. Obvyklá vysvětlení jejich úspěšnosti jsou následující: Vysoké IQ, které může být dané evolucí odrážející evropské sociální tlaky. Kultura, která si cení vzdělání a tvrdé práce. Uzavřená společnost s různými utajenými spolky a silnými sociálními vazbami používající machinace a podvody. Za pozornost stojí to, že na tomto seznamu chybí „Bůh starající se o svůj vyvolený lid“ a „velké nosy, které Židům umožňují vyčenichat ziskové příležitosti“.
Pokud se ale nad problémem zamyslíme, nalezneme ještě řadu dalších faktorů. Prvním z nich je selektivní imigrace. Nejbohatší národnostní skupinou v USA jsou ve skutečnosti Indové, velmi dobře si vedou i Filipínci. U nich se na důvod nikdo neptá, je ale jasné, že selektivní imigrační politika způsobila to, že do USA přišli ti nejchytřejší a často i ti nejbohatší. Jak je to se Židy? Většina z nich přišla do Spojených států, když utíkala před represí v Evropě. Mohli bychom čekat, že to bylo jednodušší pro ty bohaté a úspěšné. Američtí Židé tak nejsou reprezentativním vzorkem celého národa, ale vzorkem, který je vychýlen směrem k těm chytřejším a bohatším.
Pozornost bychom měli věnovat i vlivu urbanizace. V Evropě se Židé soustředili ve velkých městech. Důvodem může být i to, že nesměli vlastnit mnoho půdy. Tento trend byl každopádně zachován také v USA. Je dobře známým faktem, že ve městech je dosahováno vyšší produktivity a vyšších příjmů. Ze statistického hlediska tak Židé těží i z toho, že obvykle bydlí ve městech. Data může rovněž zkreslovat fakt, že za Židy nejsou dnes považováni jen ti, kteří mají židovskou matku, nebo ti, kteří k jejich víře konvertovali. Za Žida je považován každý, kdo má jméno znějící židovsky, má za otce Žida, apod. Pokud pak například vidíme někoho úspěšného se vzdálenou vazbou k židovství, utvrzuje nás to v názoru, že Židé jsou úspěšnější než zbytek populace. Židovský „úspěch“ začal být patrný zejména po roce 1800. Mezi známými vědci, spisovateli či filozofy z dřívější doby jich mnoho nenajdeme. Může tak jít o přechodný jev a podle některých názorů zde již skutečně probíhá „návrat k průměru“.
Svou roli může hrát i to, v jaké fázi vývoje se jednotlivé země nacházejí. Židé se zaměřili na Evropu v době, kdy dosahovala svých největších úspěchů, to samé pak probíhalo v USA. To samozřejmě nevysvětluje jejich úspěšnost v rámci jedné země, pomáhá to ale vysvětlit například jejich úspěchy na poli vědy posuzované z globálního pohledu. Podle mého názoru je ovšem rozhodující to, že jde o náboženskou minoritu a těm se obvykle daří dosahovat nadprůměrných výsledků. Platí to o Quakerech a Mormonech v USA či křesťanech na Tchaj-wanu a v Koreji. Zaměřit bychom se tak měli spíše na to, jak si Židé jako minority vedou ve srovnání s jinými minoritami. A tato otázka už z hlediska lidského kapitálu není tak zajímavá.
(Zdroj: Noahpinion)