Pokles inflace podle očekávání pokračuje. Index spotřebitelských cen se v srpnu snížil o 0,2 procenta, meziroční inflace klesla o desetinu procentního bodu na 1,3 procenta. Jádrová inflace je nadále záporná, deflace již trvá 50 měsíců.
Celkový cenový vývoj ovlivnil především sezónní pokles cen zeleniny a ovoce. Brambory zlevnily o 24,2 procenta, rajčata téměř o třetinu, papriky dokonce o více než 40 procent. Klesaly ovšem i další potraviny, zejména ceny čokolády, kávy, kakaa či čaje.
Tradičně k inflaci v průběhu léta přispívá sezónní zvýšení cen cestovních kanceláří. Letos v srpnu ceny dovolených stouply o 2,1 procenta.
Mimořádným faktorem bylo zdražení poštovních služeb o necelých 20 procent. Naposledy pošta zdražovala před více než dvěma lety. V lednu 2011 ceny poštovních služeb stouply o 3,8 procenta.
Mírně zdražily tabákové výrobky. Jejich ceny v srpnu v průměru stouply o 1,1 procenta s přispěním zpožděného efektu vyšší spotřební daně. Celkem letos změna daní (DPH a spotřebních daní) přispěla k inflaci 0,8 procentního bodu. Bez jejich přispění by tedy inflace byla nižší než jedno procento.
Inflace se nyní pohybuje v dolní polovině tolerančního pásma kolem cílové hodnoty centrální banky, nicméně měnově-politická inflace je nižší než jedno procento a tedy mimo tento cílový interval. Jádrová inflace je dokonce záporná, a to již déle než čtyři roky. ČNB má nyní pramálo důvodů měnit úrokové sazby. Na současné téměř nulové úrovni mohou zůstat ještě rok a půl, možná dva roky. Otázkou spíše zůstává, jak silná je motivace k uvolnění měnových podmínek prostřednictvím intervencí na devizovém trhu a oslabením kurzu koruny. Zatímco údaje z reálné ekonomiky motivaci k tomuto kroku snižují, pokles inflace, přičemž leckde lze pozorovat již delší dobu trvající deflaci, jí naopak posilují.