Sága bývalého spolupracovníka CIA Edwarda Snowdena, kterému se podařilo prolomit složité bezpečnostní klíče a ukrást a posléze zveřejnit tajné informace o rozsáhlé internetové špehovací aktivitě amerických tajných služeb, má na svědomí už dva prezidentské summity. Nejdříve Barack Obama zrušil schůzku svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který Snowdenovi poskytl azyl, a teď sám dostal stejný diplomatický políček od brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové. Ta na Obamu zanevřela kvůli zjištění, že Američané čtou její mejly a také elektronickou poštu ve státním ropném koncernu .
Prudce se zhoršující politické vztahy mezi USA a Brazílií, kde zprávy o všudypřítomné americké kyberšpionáži vyvolaly ještě větší pobouření než v Německu, se začínají odrážet i v byznysu. včera ohlásil investici 21 mld. realů (9 mld. USD) v průběhu pěti let na lepší zabezpečení dat a jejich ochranu před hackery a zahraničními rozvědkami.
„Tato politika je tak důležitá, že ji osobně schválilo představenstvo,“ sdělila na fóru v Rio de Janeiru šéfka Petrobrasu Maria das Gracas Fosterová. Dodala, že organizace výroby, lidí a informací a bohatství z nich vyplývající jsou pro zemi kriticky důležité.
Na digitální obranu společnost jen letos vynaloží 3,9 mld. realů a zaměstná v tomto směru 3000 lidí. Ve společnosti budou zavedena přísná bezpečnostní opatření, v jejichž rámci vědci či manažeři nebudou smět přenášet klíčová data typu výsledků seizmických průzkumů přes internet. Firemní datové centrum pro skladování nejdůležitějších informací bude chráněno i fyzicky – systémem biometrických kontrol.
, kterému v Brazílii patří výsadní právo na těžbu ropy, se v poslední době potýká s klesající produkcí a rostoucím zadlužením. Na společnost dolehl nacionalistický mandát kupovat lodě, plošiny, vrtné soupravy a další vybavení pouze od drahých a neflexibilních domácích producentů. Stará ropná pole se vyčerpávají, velké projekty stíhá jedno zpoždění za druhým a ložiska pod vodou se ukazují být tvrdším oříškem, než se čekalo. Ačkoli plánuje do roku 2020 zdvojnásobit těžbu na 4,2 mil. barelů denně, a předehnat tak současný výstup Iráku či Íránu, vedení společnosti na jarním konferenčním hovoru s analytiky připustilo, že letos by produkce měla stagnovat, či klesat. Vysoce postavený manažer varoval, že kvůli rostoucí spotřebě bude země muset ještě deset let ve velkém dovážet palivo.
Dopad Snowdenovy aféry v komerční sféře půjde pravděpodobně dál. Brazilský ministr komunikací Paulo Bernardo si pohrává s myšlenkou, že telekomunikační společnosti by mohly dostat povinnost používat pouze zařízení domácí provenience. To by těžce zasáhlo zahraniční dodavatele, zejména z Číny a Spojených států, a pravděpodobně zvýšilo náklady v odvětví.
Vláda Rousseffové také v parlamentu prosazuje zákon, podle něhož by data sbíraná společnostmi jako či o Brazilcích musela být ukládána na serverech fyzicky přítomných v Brazílii. Internetoví giganti by v takovém případě podléhali brazilské legislativě o ochraně osobních dat.
Od zrušené americko-brazilské bilaterální schůzky na nejvyšší úrovni si představitelé brazilských korporací příliš konkrétních výsledků neslibovali. Návštěva Rousseffové ve Washingtonu měla nicméně přispět k pomalu se zlepšujícím vztahům mezi dominantními hráči Severní a Jižní Ameriky.
Vylepšené politické vazby by prospěly byznysu na obou polokoulích Ameriky. Letecký gigant je považován za favorita chystaného brazilského stíhačkového tendru. Ropné koncerny , a další si údajně brousí zuby na nedávno objevená obrovská podmořská ložiska ropy, k nimž lze získat přístup skrze plánované aukce těžebních licencí. I brazilské firmy doufají, že se jim podaří posílit či otevřít pozice na velkém americkém trhu. Výrobce menších letadel Embraer by se rád uchytil na poli zakázek pro Pentagon.
Následky špionážního skandálu jen posílí stereotypy, které si oba národy o sobě budují od 60. let minulého století. Brazilcům se vrací obraz panovačného Washingtonu a dotěrné CIA, který se usídlil hluboko v podvědomí po vojenském převratu v roce 1964. Navíc si Spojené státy v posledních dekádách na Latinskou Ameriku sotva vzpomněly, což místní obyvatelé, tak trochu paradoxně, také nesou s nelibostí. Mezi americkou diplomatickou a politickou elitou zase občas převládá přesvědčení, že Brazílie nemá na to být důležitou mocností na mezinárodní scéně a že její představitelé dávají přednost efektním pózám před státnickými činy.
Podle analytiků jsou teď vyhlídky na sblížení obou zemí velmi omezené. Vzhledem k vysoké inflaci, zpomalení růstu a dalším problémům v ekonomice si však Brazílie stěží může dovolit obchodní válku s USA. Navíc některá z navrhovaných protiopatření, zejména v telekomunikacích, půjdou v praxi prosadit velmi složitě.
(Zdroje: FT, Bloomberg)