Egyptští islamisté se u vlády neudrželi ani dva roky. Nedokázali uspokojit poptávku širokých mas po dotovaných potravinách a palivu, což vyvolalo vlnu nevole, která armádě umožnila opět převzít moc. Vojáci, kteří v létě svrhli demokraticky zvoleného prezidenta Mohammeda Morsího, se teď musí vypořádat se stejným problémem: zajistit dostatek chleba pro desítky milionů chudých Egypťanů, kteří jsou na něj místy zcela odkázáni.
Základní potraviny udržovala subvencované po desetiletí už vláda Husního Mubaraka, svržená během Arabského jara v roce 2011. Revoluční chaos však odradil zahraniční investory a turisty, což dolehlo na devizové rezervy. Ty navíc ve větší míře spotřebovával i Morsí, který se snažil zastavit pád měny a udržet ceny jídla na nízké úrovni. Inflaci a všeobecnému nedostatku se nicméně nevyhnul a jeho svržení bylo jen otázkou času.
Vojenská vláda, která přišla ke kormidlu v červenci, se soustředí na zajištění dostatečných zásob pšenice. Sehnat desetitisíce tun komodity je v Egyptě problémová záležitost, jelikož tamní zemědělci nejsou schopni vypěstovat dost na uživení osmdesátimilionové populace. Země se dlouhodobě řadí na čelo světového žebříčku dovozců pšenice. Podle oficiálních údajů má zásoby do konce roku.
Potíž ovšem nespočívá v tom, že by se mouka či chleba nedaly sehnat, ale v jejich cenové dostupnosti. Pokud státním zásoby dojdou pekárnám, což se v poslední době stává stále častěji, nemají lidé na produkci soukromých pekařů, jejichž ceny jsou trojnásob vyšší.
Egypťané zatím nové vládě ponechávají dobu hájení. Zásobovací potíže navíc nejsou tak kritické jako v letech 1977 a 2008, kdy došlo kvůli frontám na chleba k masovým nepokojům. Stížnosti se ale množí. Bochníky ve státních pekárnách prý nejsou tak velké jako dřív. Vojáci minulý týden obyvatelstvo vyzvali, aby ignorovalo zprávy o nedostatku potravin. Ve snaze o uspokojení poptávky je dovážena levnější pšenice z Rumunska a Ukrajiny.
Devizové rezervy se z 36 mld. USD při Mubarakově odchodu svezly na současných 19 mld. USD. Bylo by to ještě méně, pokud by egyptské armádě před nedávnem nepomohli movitější arabští sousedé několikamiliardovou injekcí, která byla výrazem vděčnosti za svržení nenáviděného Muslimského bratrstva.
Rozpočtový schodek by měl letos dosáhnout astronomických 13,8 % HDP, a to ještě vláda šetří. Během prvních čtyř měsíců loňského roku vydala na import základních potravin 1 mld. USD. Letos ve stejném období se potravinový dovoz vyšplhal na 742 mil. USD.
Krom nedostatečné potravinové produkce se země musí vyrovnat s klesajícím množstvím sladké vody dostupné pro zemědělce a zmenšující se plochou orné půdy, která podle statistik OSN kvůli stavební činnosti mizí nejvyšším tempem na světě.
Rozsah problémů dokládá scéna ze státního obchodu v jednom z mnoha chudinských předměstí Káhiry. Ve vyprázdněných regálech zůstává několik balíků cukru a dvě lahve oleje. Kolem se válí prázdné krabice od těstovin a čaje. Olej je laciný. Při třech egyptských librách (kolem 8 Kč) se prodává za pětinu tržní ceny. „Dřív jsme dostávali tři lahve na dvě osoby v rodině, v posledních měsících nám ale dají jen dvě na dvě osoby,“ tvrdí jeden z nakupujících.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)