Společnost , která stoprocentně vlastní OKD, v polovině září oznámila, že kvůli ztrátovosti uzavře důl Paskov. Možností provedení i načasování tohoto kroku nyní zůstává několik a ve hře je stále i možné zapojení státu. Řešení situace ale komplikuje sociální napětí v regionu, kterému podle černých scénářů vlády může v důsledku propouštění v dolech, ocelárnách a dalších provozech celkově hrozit ztráta několika desítek tisíc pracovních míst.
Ztrátovost těžby dolu Paskov trvá již delší dobu, opravdu výrazný dopad do hospodaření však přišel až s propadem cen uhlí v posledních letech. „Při současných cenách generuje Důl Paskov roční ztrátu z provozu 1,5 mld. Kč, roční investice by dosáhly dalších 500 mil. Kč,“ uvedl v září mluvčí OKD Marek Síbrt. Důl Paskov podle jeho informací byl ztrátový i v letech s rekordními ceny uhlí – od roku 2009 vygeneroval celkovou ztrátu téměř 2,2 miliardy korun. V dole Paskov se sice těží velmi kvalitní koksovatelné uhlí, těžba ale probíhá ve velkých hloubkách, v náročných geologických podmínkách a v relativně nízkých slojích, a proto vyjde dvakrát dráž než v ostatních dolech OKD.
Poté, co se pro důl Paskov nepodařilo nalézt kupce, nechali se představitelé OKD v polovině září slyšet, že pokud společnost ponese související náklady sama, zavře důl ke konci příštího roku. Důvodem formálního rozhodnuti, které společnost již dříve předesílala, bylo umožnění odblokování jednání s odbory i se státem. Od jednání s vládou si přitom OKD slibuje možnost, že by se stát nákladově podílel na „sociální těžbě“, která by mohla prodloužit provoz dolu až do roku 2018. V této souvislosti se v médiích hovořilo o možné státní intervenci ve výši čtyř až šesti miliard korun.
Takovou pomoc ale úřednická vláda Jiřího Rusnoka odmítla s tím, že nebude ani dotovat soukromého vlastníka, ani kupovat důl Paskov, aby jej provozoval stát. Stát chce ale o možném pokračování těžby jednat s vlastníky - OKD je 100% dceřinou společností , kterou ze dvou třetin ovládá společnost BXR finančníka Zdeňka Bakaly. Podle posledních návrhů chtějí politici tlačit na prodloužení těžby v dole Paskov alespoň do roku 2016, a to bez účasti státu. To však vedení OKD odmítá s tím, že ztrátové podnikání nelze protahovat.
Citlivost celé otázky podtrhuje do médií uniklá vládní zpráva, podle níž v teoretickém (a katastrofickém) scénáři kalkulujícím s uzavřením dolu Paskov, ale také s hypotetickým koncem celé společnosti OKD, uzavřením Evraz Vítkovice Steel a odchodem hutí z ČR hrozí, že o práci přijde přes 70 tisíc lidí v Moravskoslezském kraji.
Vedení OKD nicméně sociální otřesy v regionu v důsledku uzavření svého ztrátového dolu nečeká. Důl Paskov zaměstnává přímo 2500 tisíce lidí a dále přes 400 pracovníků dodavatelských firem. Dle šéfa OKD navíc počet propuštěných v důsledku uzavření provozu bude relativně malý. Práci si totiž prý udrží 1200 až 1400 lidí, kterým bude nabídnut přesun na jiná pracoviště v karvinské části OKD. Dalších 300 až 700 lidí má i po skončení těžby na dole pracovat na jeho uzavření. Ján Fabián stojící v čele OKD navíc připomněl, že po privatizaci OKD přišlo o práci mnoho desítek tisíc lidí, a přesto to prý příliš vážné sociální otřesy nevyvolalo.
Jaký bude další osud dolu Paskov? Zapojte se do nové ankety hlasem i názorem!