Pracovníci ve Španělsku a Itálii mají v konkurenci 24 rozvinutých ekonomik nejnižší kvalifikaci, což podlamuje schopnost obou zemí vyrovnat se dluhovou krizí, recesí a vysokou nezaměstnaností. Tak zní závěr nové studie Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 34 vyspělých zemí.
Zpráva, která zkoumala statistický soubor 166 tisíc lidí z mnoha zemí OECD, také ukázala, že mladí lidé ve Spojených státech a Velké Británii jsou na tom se znalostmi a dovednostmi v porovnání se svými vrstevníky z jiných zemí mnohem hůř než starší Američané a Britové. Nejvzdělanější a nejschopnější pracovní silou se pyšní Japonsko a Finsko.
Většina dostupných žebříčků kvality lidského kapitálu se soustřeďuje na dobu strávenou v nejrůznějších školách a na univerzitách. OECD přišla se zatím nejvíc vyčerpávajícím přehledem, který se pokouší měřit kvalitu a užitečnost získaného vzdělání. Španělé a Italové v hodnocení propadli. S velkým odstupem skončili poslední v gramotnosti i matematice.
Ekonomiky obou zemí v posledních letech postihla ztráta konkurenceschopnosti, což se projevuje velkými deficity zahraničního obchodu a rostoucím zadlužením státu. V prostředí tuhé disciplíny měnové unie, v němž není možné sáhnout k devalvaci, může nápravu zajistit jedině snižování nákladů a růst produktivity. Z recese by podle odhadů Evropské komise měly dvě největší země jižního křídla eurozóny vybřednout až v příštím roce.
Výsledky studie OECD jsou pro španělský i italský vzdělávací systém zdrcující. Každý pátý dospělý v obou zemích není schopen číst tak dobře, jak bychom to očekávali od průměrného desetiletého školáka ve většině vyspělých států. V matematice je stav ještě horší. Každý třetí dospělý člověk v obou zemích zvládá jen nejzákladnější počty. Stejně tristní situace panuje ve Spojených státech.
„Pokud budete Španělsko měřit počtem univerzitních diplomů, vypadá to dobře. Ale to je zavádějící statistika. Nedostatečná kvalifikace omezuje růstovou kapacitu,“ tvrdí Andreas Schleicher ze vzdělávacího oddělení OECD, a poukazuje tak na široce rozšířený problém univerzit, které ročně chrlí davy absolventů s nulovou možností uplatnění.
Itálie má před sebou neméně těžký úkol. Nejenže nemá dost kvalifikovaných lidí, ale i ti, co jsou k dispozici, nejsou zaměstnáni produktivně, v případě mnoha žen dokonce vůbec. „Ani ti nejlépe kvalifikovaní nejsou dobře využíváni,“ uvádí Shleicher.
Španělskou nadějí jsou mladí, kteří v porovnání s vrstevníky z jiných zemí vykazují dobré výsledky. Ve Velké Británii a Spojených státech naopak v posledních letech došlo k nejmenšímu pokroku ve zlepšování kvality vzdělávacích institucí, což se může odrazit v pomalých tempech růstu do budoucna. „Starší generace ve Spojených státech patřila k jedněm z nejkvalifikovanějších, ale ta mladší je podprůměrná,“ tvrdí Schleicher. Dodává ale, že schopní Britové a Američané jsou využíváni naplno a s jejich kvalifikací se neplýtvá. V této kategorii naopak zaostává Japonsko, které má sice nejlépe vzdělané a školené pracovníky, ale ti svých schopností často nemohou využít.
(Zdroje: WSJ, OECD, Bloomberg)