V úterý opět zasedá maďarská centrální banka (MNB). Všeobecně se přitom očekává, že bankovní rada ponechá na základní sazbu MNB opět beze změny, a to na relativně vysoké úrovni 6,50 procenta. Rozhodnutí centrálních bankéřů by mělo odrážet několik faktorů - především by ale mělo zohledňovat přetrvávající inflaci a fiskální expanzi. Sazby by tudíž měly zůstat beze změny navzdory silnému forintu, a v podstatě slabší ekonomice, jež vykazuje známky stagnace.
Pokud jde o inflaci, tak ta se v posledních měsících udržuje nad tolerančním pásmem MNB (ve výši 2–4 % meziročně) a neočekává se, že by do prosince 2025 klesla pod hranici čtyř procent. Jádrová inflace se navíc ukazuje jako velmi tvrdohlavá, zejména v oblasti služeb, což poukazuje na průsaky z rychle rostoucích mezd. Centrální banka opakovaně zdůrazňuje, že udržitelný cyklus uvolňování měnové politiky vyžaduje jasný a trvalý pokles inflace, nikoli pouze dočasný.
Na fiskální straně Orbánova vláda naznačila další předvolební výdajové iniciativy jako například 14. výplatu důchodů. Taková opatření mohou v krátkodobém horizontu podpořit spotřebu a růst, ale také sníží šanci na uvolnění měnové politiky, protože zvyšují domácí poptávku a inflační tlaky. Tvůrci měnové politiky MNB proto pravděpodobně zaujmou opatrný postoj a budou varovat, že fiskální expanze omezuje prostor pro uvolnění měnové politiky.
Pokud jde o nejnovější konjunkturální údaje, tak ty i nadále signalizují stagnaci maďarské ekonomiky, slabou průmyslovou produkci a utlumenou stavební činnost. Za normálních okolností by něco takového ospravedlňovalo postupné snižování sazeb s cílem podpořit růst. Cenová stabilita však zůstává nejvyšší prioritou, a proto se očekává, že MNB zopakuje, že restriktivní měnové podmínky jsou nezbytné, dokud se inflace přesvědčivě nevrátí k cíli.
Globální finanční podmínky se nicméně stávají pomalu příznivějšími. Očekává se, že americký Federální rezervní systém ale také například i Národní banka Polska v nadcházejících měsících dále sníží úrokové sazby. To může vést k roztažení úrokového diferenciálu, a tudíž podporovat forint. Silná měna je pak tím, že co snižuje dovozní ceny a je tedy jedním z hlavních proti-inflačních faktorů. Centrální banka však vyloženě lpí na stabilitě měny, neboť ta v podstatě odráží nižší rizikovou prémii u maďarských aktiv.
Stručně řečeno, dnešní zasedání MNB by mělo přinést další rozhodnutí o stabilitě úrokových sazeb s mírně jestřábím nádechem. Ke snížení sazeb MNB ( 25 bazických bodů by podle nás mohlo dojít až na začátku roku 2026. Měly by být splněny dva předpoklady: jednak inflace klesne na přibližně tři procenta meziročně a jednak forint se udrží pod hranicí 390 EUR/HUF.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna v poklidu levituje v okolí 24,30 EUR/CZK a příliš událostí z domácí ani zahraniční scény ji nevyvádí z míry. Na domácí čísla je tento týden chudší a vládní vyjednávání na domácím devizovém trhu také asi příliš rozruchu nepřinesou. Předpokládáme, že koruna se bude dál obchodovat v relativně úzkém pásmu. Pozitivně na ni mohou působit dobré výkony globálních akciových trhů, negativně naopak globální zpevňování dolaru.
Eurodolar
Eurodolar postupně přichází o zisky, které nabral minulý týden. Při absentujících datech je pozornost stále upřena na centrální bankéře a eventuálně politiky. Ve druhém případě stojí za zmínku výrok ministra financí USA Scotta Bessenta, který uvedl, že uzavírka americké vlády by mohla skončit do konce týdne.
Kalendář očekávaných událostí zůstává prakticky prázdný, když výjimkou je několik vystoupení centrálních bankéřů z ECB.