Podle World Economic Forum patří mezi ekonomiky s největší konkurenceschopností Švýcarsko, Singapur, Finsko, Německo a Spojené státy. Mezi dvacet nejlepších ekonomik pak patří i Nizozemí, Velká Británie, Belgie, Rakousko a Dánsko. Francie se na žebříčku konkurenceschopnosti nachází na 23. místě, Španělsko na 35. místě a pohybují se tak na stejné úrovni jako úspěšné východoevropské ekonomiky. Itálie je ale až na 49. místě a Řecko dokonce na 91. místě.
Konkurenceschopnost 148 zemí byla porovnávána na základě 12 indikátorů a hodnotilo se i to, zda je daná ekonomika bohatá či chudá na inovace. Všechny země západní Evropy spadly do první kategorie, většina východoevropských zemí také, nebo je alespoň ve fázi přechodu do tohoto stavu. Co se týče technologií, vzdělání a infrastruktury, všechny země EU 15 figurují mezi první čtyřicítkou hodnocených zemí. Nové země unie mají dobrou konkurenceschopnost v oblasti zdravotnictví, technologií a vyššího vzdělávání.
Část makroekonomických problémů Evropy může být vysvětlena současnou krizí. Malá efektivita finančních trhů či trhů práce a také institucí je ale poměrně překvapivá. Pouze 4 země EU se dostaly do první dvacítky zemí s nejefektivnějšími finančními trhy. Některé země ze severu Evropy sice slouží za příklad toho, jak mají fungovat instituce, celkově se ale mezi nejlepších 40 zemí v této oblasti dostalo jen 13 evropských ekonomik. Zarážející je zejména to, že Itálie a Řecko se nedostaly ani do první stovky zemí. Je tedy jasné, že některé evropské země nejsou schopny zajistit ani právní a správní rámec nutný pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti.
Podle celkového hodnocení současného žebříčku konkurenceschopnosti se do první čtyřicítky zemí dostalo 12 zemí EU, zatímco v letech 2006–2007 to bylo 19 zemí. Pozitivní vliv by v budoucnu měla mít vysoká konkurenceschopnost v oblasti vzdělání a inovací, velký prostor existuje zejména v oblasti trhů práce. Graf ukazuje, kolik zemí EU je podle hodnocení mezi prvními dvaceti zeměmi (modře) a prvními čtyřiceti zeměmi (šedě) v následujících oblastech: Technologie, vzdělání, zdravotnictví, infrastruktura, kultura podnikání, trhy zboží, instituce, finanční trhy, velikost trhů, trh práce a makroekonomické prostředí.
(Zdroj: Deutsche Bank)