Aktualizováno Většinový vlastník společnosti (465 CZK, -0,85%), kterým je český stát, podle předvolebních slibů stran s největšími šancemi na úspěch nebude chtít podporovat několikasetmiliardový projekt dostavby jaderné elektrárny Temelín státními zárukami. Shodují se na tom podle průzkumu Hospodářských novin ekonomičtí experti ČSSD, ANO a KSČM, které figurují na předních příčkách předvolebních průzkumu preferencí voličů.
„ČSSD je pro dostavbu 3. a 4. bloku v Temelíně. Důvodem je dlouhodobá strategická nezávislost při výrobě a spotřebě elektrické energie," uvedl pro HN Milan Urban, který je stínovým ministrem průmyslu ČSSD a logicky tak platí za kandidáta na obsazení rezortu v případě volebního vítězství ČSSD a sestavení vlády.
Zatímco si ČSSD uvědomuje možné pozitivní důsledky dostavby Temelína, která by pro českou ekonomiku znamenala investici odhadovanou na 200 až 300 miliard korun a přinesla by impuls pro oživení ekonomiky, k myšlence ohledně státních záruk návratnosti investice v nejistém prostředí energetického trhu před volbami nechce ani slyšet. „Nedovedu si ale představit, že bychom podporovali garance na cenu nebo garance za úvěry,“ řekl HN Milan Urban, který je také středočeským volebním lídrem a místopředsedou ČSSD.
Jednání o možnosti garantovat pro elektřinu z nových bloků Temelína na určitou dobu provozu pevné výkupní ceny začal už s předchozím kabinetem Petra Nečase, s úřednickou vládou Jiřího Rusnoka nyní pokračují, ale rozhodující bude až slovo nové vlády, která vzejde z nadcházejících voleb.
Současné výroky ekonomických exportů politických stran ale naznačují, že povolební jednání pro jednoduchá rozhodně nebudou. Podobně jako ČSSD, která navíc hrozí (nejen) zavedením zvláštního vyššího zdanění, totiž podle Hospodářských novin k otázce dostavby Temelína přistupují také zástupci hnutí ANO a komunisté.
Miroslava Němcová, která je volebním lídrem a místopředsedkyní ODS, již v červnu upozornila, že takto strategické rozhodnutí jako je dostavba Temelína nelze brát jen z pohledu cen elektřiny. „Rozhodující je, abychom byli za deset nebo patnáct let v dobré pozici z pohledu energetické bezpečnosti,“ uvedla Miroslava Němcová v polovině roku a vyzvala k pokračování tendru na dostavbu Temelína. Předseda ODS ale dnes pro HN sice také podpořil dostavbu Temelína, ale označil současné ceny elektřiny v Evropě za „enormně pokřivené“ různými dotacemi a dodal, že garantované ceny elektřiny nemusí být jedinou možnou cestou podpory projektu.
v srpnu u příležitosti zveřejnění pololetních výsledků potvrdil, že dříve plánované termíny dokončení tendru na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín splněny nebudou. Předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš následně (opakovaně) uvedl, že rozhodnutí o Temelínu bude posunuto o rok, nebo dva s tím, že klíčová bude otázka jistoty ziskovosti.
Pro finální schválení projektu potřebuje dokončenou státní energetickou koncepcí České republiky, která je již rozpracována 4 roky, a zajištění základních podmínek návratnosti investice. „Nízká cena elektřiny, která je také odrazem nízkých cen povolenek, komplikuje rozhodnutí o výstavbě dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. Proto jsme rozhodnutí o tomto projektu byli nuceni spojit s ustanovením takového legislativního rámce, který by zajistil alespoň návratnost investice,“ uvedl v zářijovém rozhovoru pro Patria.cz Martin Novák, místopředseda představenstva a ředitel divize finance.
Podle srpnových slov Daniela Beneše nové analýzy ukazují, že není úplně jisté, zda spotřeba elektřiny v České republice poroste takovým tempem, jaké koncepce předpokládá. "To může mít samozřejmě dopad na to, jestli bude elektřina z Temelína potřeba v roce 2025 nebo 2027 nebo až někdy kolem roku 2030," uvedl generální ředitel . Beneš následně v rozhovoru pro HN uvedla, že rozdíl každých 10 EUR mezi tržní a garantovanou cenou, o které ČEZ s vládou jedná, by pro zákazníky znamenal zhruba 5 miliard korun navíc.
(Zdroj: HN, , Reuters)