Velcí obchodníci s komoditami jako Xstrata, Vitol a Trafigura čelí perspektivě zostřeného konkurenčního boje a nižších marží. Do jejich byznysu totiž začínají vstupovat ambiciózní hráči z Blízkého východu, SNS a jihovýchodní Asie.
Podle Grahama Sharpa, zakladatele Trafigury a nyní poradce u konzultantské společnosti Oliver Wyman, během následujících pěti let na trh obchodování se surovinami všeho druhu vstoupí pět až deset významných nováčků z řad národních šampionů, kteří se snaží zajistit si přístup ke konečným zákazníkům, zvýšit zisky a získat marže podél celého hodnotového řetězce.
„Domníváme se, že výrobci komodit budou ve snaze o zachování konkurenceschopnosti zavádět stejně sofistikované metody optimalizace obchodu jako nezávislí komoditní tradeři,“ napsal Sharp ve zprávě pro investory.
Ve výsledku by měli komoditní producenti prodávat menší část svých surovin v rámci dlouhodobých kontraktů a usilovat o posílení trhů s komoditami, které nejsou tak aktivně obchodovány – například kovy, uhlí či zkapalněný zemní plyn (LNG).
Snahy výrobců zapojit se víc do procesu prodeje jsou pochopitelné. Stejný nápad, jen v opačném gardu, začali už před lety dostávat obchodní společnosti, které už nechtějí hrát pouze roli prostředníků a investují do fyzické produkce komodit, jejich zpracování a přepravy. Důkazem toho je nedávné sloučení obchodníka s těžařem Xstrata.
Sharp se domnívá, že pionýry expanze do komoditního obchodování budou státní ropné společnosti, které by měly následovat příklad ázerbájdžánského SOCARu a zakládat vlastní obchodní divize. Změn by se měl dočkat i sektor kovů, kterému dosud dominovalo duo Glencore-Trafigura.
Z hlediska obchodní aktivity jsou dobře ropa a zemědělské plodiny. V případě uhlí, LNG a kovových rud ale jejich producenti většinu prodávají přes dlouhodobé kontrakty. Podle Sharopvých odhadů se na otevřeném trhu zobchoduje jen 20 % poptávaných nerostných surovin. „Odhadujeme, že trh s obchodovanými komoditami by mohl vzrůst ze 38 na 54 mld. USD s tím, jak se státní společnosti budou aktivněji zapojovat,“ uvádí se ve zprávě.
Větší konkurence ale bude znamenat nižší marže. „30% marže, které si trader zpravidla odnese při obchodování s LNG, a 5% marže z trhu kovů se budou přibližovat 0,5-1,0 %, které se dají vydělat na tuně ropy,“ píše autor zprávy.
Řada energetických firem bere obchodování vážně. , i na tyto aktivity mají vlastní divize. Nedávno se k nim připojilo saúdskoarabské Aramco. Řada odborníků z branže je ale vůči zaměření na trading skeptická. Podotýkají, že se jedná o kapitálově náročnou záležitost s nejistými maržemi.
(Zdroje: FT, Bloomberg)