Globální finanční krize zpochybnila řadu ekonomických teorií a předpokladů. A žádná jiná země jich nevyvrátila více než Velká Británie. Už pět let se její ekonomika odmítá chovat podle teorie a činí tak i nadále. Většina analytiků čekala, že agresivní monetární stimulace ze strany Bank of England povede k rychlému oživení, ale produkt stále zůstává 3 % pod maximem roku 2007. Čekalo se, že 20% oslabení libry, ke kterému po krizi došlo, vyvolá prudký růst exportů. Nestalo se. Teorie říká, že utlumená ekonomika povede k růstu nezaměstnanosti a následně i k růstu produktu na zaměstnance. Nezaměstnanost ale vzrostla jen mírně na 8 %, produktivita leží 4,4 % pod úrovní nastavenou před krizí. Teorie také říká, že ekonomický útlum znamená nižší inflaci. Ta se ale v britské ekonomice drží celý procentní bod nad inflačním cílem ve výši 2 % a převyšuje inflaci v jiných evropských zemích.
Nyní se objevuje další záhada. Růst ekonomiky by mohl dosahovat až 5 %, tvrdí Rob Wood z Berenberg Bank. Je ale těžké najít někoho, kdo takový růst na počátku roku či dokonce prvního čtvrtletí očekával. Například MMF ještě v červenci radil vládě, aby uvolnila politiku. Nyní se ale začíná většina ekonomů klonit k názoru, že dominantní vliv na britskou ekonomiku v jejím pokrizovém vývoji má finanční systém. Platí to jak o počátečním útlumu, tak o nynějším oživení. Dříve se přitom soudilo, že hlavní vinu nese fiskální politika. Zdá se však, že poškozený bankovní systém nebyl schopen alokovat zdroje do ekonomiky a ani zdravé podniky neměly přístup k úvěrům a nemohly expandovat. Letos se ovšem finanční podmínky uvolnily a úvěry jsou dostupnější. Banky totiž již dostály požadavkům na likviditu a kapitál, nabídku s úvěry podporuje i program BoE, která dramaticky snížila náklad financování bank.
Obrat v britské ekonomice je jasně patrný. Ceny nemovitostí vzrostly o 6 %, registrace nových automobilů v září meziročně vzrostly o 12 %. Maloobchodní tržby rostou nejvyšším tempem od roku 2008, míra úspor klesla o třetinu. Není to poprvé, co se Británie spoléhá na oživení tažené spotřebitelem a rostoucí ceny nemovitostí. Úspěch této strategie ale zaručen není. Jestliže byl finanční systém jedinou brzdou, situace by se měla dále zlepšovat, včetně růstu mezd a snižování dluhu. Pokud ale krize poškodila nabídkovou stranu více, bude výsledkem vyšší inflace a klesající kupní síla spolu s rostoucím dluhem domácností.
V tuto chvíli situace není jasná. Nezaměstnanost v září klesla o 0,1 procentního bodu na 7,7 %. Prudký pokles žádostí o podporu v nezaměstnanosti vyvolává obavy z toho, že v ekonomice je méně volné kapacity, než se předpokládalo. Největší hrozbu představuje vysoký náklad bydlení. Nebude-li růst cen nemovitostí doprovázen vyšší stavební aktivitou, vznikne v ekonomice nerovnováha vyvolaná dalším úvěrovým boomem. Došlo by tak paradoxně k tomu, že napravením jednoho problému na nabídkové straně by se zhoršil problém druhý.
(Zdroj: WSJ)