Před dvěma týdny zahájené devizové intervence s cílem oslabit českou měnu k úrovni 27 CZK/EUR se staly zásadním tématem nejen pro ekonomy ale i pro širokou veřejnost. To dokládá, že koruna je pro Čechy srdeční, emocionální záležitost, považují ji za dlouhodobou kotvu, říká viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. „Nám se zatím moc nedaří prodat fakt, že my nechceme ekonomiku připravit o kotvu cenové stability, ale že se naopak snažíme zamezit vážnému nebezpečí cenové nestability, jenže z opačné strany,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Ačkoli veřejnost chápe negativa vysoké inflace, je třeba vysvětlit, co znamená nestabilita v podobě klesajících cen a dlouhodobé deflace, podotýká Hampl s tím, že pokles cenové hladiny s sebou nese snižování platů a důchodů, pokles cen nemovitostí a nárůst nezaměstnanosti. Snižování úrokových sazeb, které ČNB prováděla v posledních čtyřech letech, je jen jinou formou snahy o dodatečné „zdražování“, dodává.
V situaci, kdy použití kurzu nastoupilo jako alternativní nástroj pro další změkčení měnových podmínek za již nulových sazeb, by nedávalo smysl, pokud by v období provádění intervencí centrální banka zvyšovala sazby, tedy šla jedním opatřením proti druhému. Devizové intervence lze určitým způsobem označit za nejmenší zlo. „Když pominu záporné úrokové sazby a kvantitativní uvolňování anglosaského typu, mohli bychom i vyhazovat peníze z vrtulníku. Udělat tohle čisté monetaristické řešení. Myslím, že naše řešení je oproti všemu zmíněnému stále v mezích konvenční měnové politiky.“
Hampl připouští, že exit z intervencí je jedním z rizik použití tohoto nástroje, což byl i důvod, proč bankovní rada ke kroku sáhla až po dlouhých úvahách. „Ideální model je, že ekonomika se oživí, dostane se zpět k cenové stabilitě, zvykne si na kurz 27 korun za euro a my intervence v určitém okamžiku opustíme a zvýšíme sazby z nuly na 0,25 procenta.“
„Role měnové politiky je stabilizace. I když tady se spousta složek ekonomiky chová tak, jako by se připravovala na válku.“ Hampl tak naráží na ochlazení spotřeby ve prospěch úspor. „Dostali jsme se do stavu, kdy kvůli mentálním faktorům, totální nedůvěře v budoucnost, nedůvěře ve stát, znechucení celé populace ze všeho, se sentiment tak vzdálil od fundamentu, že to začíná mít i makroekonomické dopady,“ varuje Hampl.
Dlouhodobá důvěra Čechů v korunu a stabilitu domácí měnové politiky je dle Hampla právě důvodem, proč je v České republice naprosto nejnižší podpora přijetí eura z celé střední Evropy. Právě možnost mít vlastní měnovou politiku je podle něj zatím jednoznačným důvodem, proč si zachovat korunu a nemít euto. Z dosavadních analýz ČNB podle Hampla nevyplývá, že by naše ekonomika byla v klíčových parametrech dostatečně podobná té v eurozóně tak, aby přijetí společné měny negenerovalo dodatečná rizika. „Někdo by mě musel opravdu vážně přesvědčit, že autonomní měnová politika této zemi dlouhodobě škodila a ze přinášela dodatečné náklady. Já si to rozhodně nemyslím...“
Komentáře a vývoj kolem intervencí ČNB sledujte v tématu měsíce:
(Zdroj: ČNB, Ekonom)