Aktualizováno Maďarský ropný a plynárenský gigant podal žádost o arbitráž vůči chorvatské vládě kvůli porušení závazků vůči investici společnosti, jejímž druhým nejvýznamnějším minoritním akcionářem je skupina . Krok lze vnímat jako další vyostření mezinárodních tenzí, jejichž spouštěčem se stalo přetahování o podíl v chorvatské ropné a plynárenské firmě INA.
(1 4000 HUF, 2,98%) včera večer v tiskovém prohlášení zveřejněném budapešťskou burzou uvedl, že podal žádost o arbitráž u Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID) proti chorvatské vládě kvůli porušení některých závazků a přislíbených garancí v souvislosti s investicí firmy v Chorvatsku. Finanční kompenzace, kterou MOL po Záhřebu požaduje, zatím zveřejněna nebyla.
„MOL dlouhou dobu ctil chorvatskou vládu jako svého strategického partnera ve své roli největšího zahraničního investora v ekonomice Chorvatska. V tomto duchu MOL vždy usiloval o smírné řešení jakýchkoliv rozporů, které vznikly mezi společností MOL a chorvatskou vládou,“ uvádí včerejší prohlášení.
MOL dále podtrhuje, že musí dostát svým právním závazkům vůči akcionářům a věřitelům vést vyjednávání k dobrému výsledku a zahájení arbitráže tak pro něj bylo povinností. Maďarská energetický gigant, ale zároveň dodal však, že je otevřen hledání dalších řešení a vyjednávání o ukončení sporu.
Mluvčí společnosti následně agentuře Reuters odkryl hlavní argumenty, kterými je arbitráž proti Chorvatsku podložena. „MOL potvrzuje, že se domáhá především porušených závazků chorvatské vlády ohledně povinnosti převzít ztrátový byznys plynárenské divize INA nebo aplikovat tržní ceny (plynu), což bylo smluveno v roce 2009,“ uvedl mluvčí na dotaz Reuters, ale odmítl dávat další informace kvůli pokračování právních kroků.
Co arbitráži předcházelo?
Záhřeb od poloviny září bojuje s MOLem o opětovné získání kontroly nad chorvatskou ropnou a plynárenskou společností INA, kde má bezmála poloviční podíl, zatímco chorvatský stát drží 45 procent. Spor se vyostřil, když Chorvatsko na konci září prostřednictvím Interpolu vydalo zatykač na šéfa maďarského ropného koncernu Zsolta Hernadiho s tím, že ho podezřívá ho z uplácení někdejšího chorvatského premiéra Iva Sanadera miliony eur kvůli převzetí kontroly nad společností INA, k němuž došlo v roce 2009. Samotný Expremiér Sanader si totiž již skoro rok odpykává desetiletý trest za přijetí úplatků od rakouské banky Hypo Alpe Adria Group a od ve výši přibližně pěti milionů eur.
obvinění popírá a Maďarsko, které je zhruba čtvrtinovým akcionářem společnosti, politicky odsoudilo chorvatské snahy o „zastrašení“ . Zároveň ale Budapešť vedení vyzvala, aby vyzvala, aby zvážil prodej svého podílu v chorvatském podniku INA, ať už do rukou Chorvatska, nebo někomu jinému. Kvalita vztahu Chorvatska a Maďarska je podle říjnových slov maďarského premiéra Viktora Orbána natolik cenná, že nesmí být zničena kvůli byznysu.
Na začátku listopadu sice představenstvo MOLu polilo zahájení jednání o prodeji podílu v energetice INA (nejen) s Chorvatskem, následně ale hlavní vyjednavač firmy Jozsef Molnar označil názorové rozpory za „významné“.
Významným akcionářem skupiny je i česká energetika (550 CZK, 1,83%). Dle posledních informací z konce června roku držel 7 629 849 akcií společnosti - tedy asi 7,30% podíl, a byl tak druhým nejvýznamnějším minoritním akcionářem po maďarském státu, který držel 24,6% podíl. zároveň prodal americkou opci na tento podíl s realizační cenou 20 000 HUF. Výraznější pokles cen akcií skupiny se tak promítá negativně do výsledků skupiny za následující čtvrtletí. Ve třetím kvartále letošního roku zaúčtoval ČEZ ztrátu z přecenění akcií z podílu v MOLu ve výši půl miliardy korun.
Ve sporu s chorvatskou vládou byla nedávno také developerská společnost Orco. V jejím případě byl jablkem sváru hotelový projekt Suncani Hvar. Spor se ale po hrozbách mezinárodní arbitráži nakonec povedlo vyřešit.
(Zdroj: MTI, MOL, Bloomberg)