Jedna z nejstarších ropných oblastí v Texasu, jejíž produkce klesá už několik desetiletí, se stává nejdivočejší kartou těžařů z celých Spojených států. Ti dokážou s pomocí několika u sebe poskládaných vrtů dosáhnout do různých vrstev skrývajících černé zlato.
Permská pánev je obrovské území na jihozápadě Texasu o rozloze odpovídající trojnásobku Česka. Těžba ropy zde probíhá už od jazzových 20. let minulého století, přičemž vrcholu dosáhla o 50 let později na zhruba 2 milionech barelů denně. Geologové dlouho věděli, že ropu lze nalézt v nejrůznějších vrstvách hornin poskládaných na sobě lívancovým způsobem. Teprve nyní se ale těžaři dokážou dostat z jednoho místa na povrchu naráz k několika úrovním pod zemí – a vynakládají na to miliardy dolarů.
Společnost , největší hráč v pánvi, zde v příštím roce hodlá proinvestovat 500 mil. USD a na identifikaci perspektivních lokalit vyčlenila zvláštní tým. Malé Concho Resources, jakých jsou v Permské pánvi desítky, zvyšuje produkční cíle pro období následujících tří let, v jehož rámci chce zdvojnásobit výstup. Apache Corporation, místní těžařská dvojka, ohlásila při posledních výsledcích růst produkce o 18 % na nový rekord. Po odprodeji aktiv v Kanadě a Egyptě se hodlá v Texasu angažovat ještě víc.
„Permská pánev nám podle mě připraví ještě léta překvapení a většina bude příjemných,“ prohlásil výkonný ředitel Apache Steven Farris na posledním konferenčním hovoru s analytiky. Díky tomu, že v oblasti ropu skrývá mnoho vrstev, lze s pomocí skupiny vrtů z jediného místa dosáhnout do několika rezervoárů. Každá z hlavic se dostane do potřebné hloubky a poté se otočí o 90 stupňů a pokračuje horizontálním směrem.
Klasické techniky vertikálního vrtání v jihozápadním Texasu stále převažují: letos na ně připadne kolem 70 % vrtů. S rostoucím poznáním geologické struktury oblasti však bude narůstat i počet horizontálních vrtů, z nichž každý bude moci dosáhnout k většímu množství vzácné suroviny, tvrdí Robert Christensen z konzultantské společnosti Cannacord Genuity.
Dostat se k různým vrstvám není snadná záležitost. Řada pásem hornin u povrchu vykazuje mnohem větší tvrdost, než jaká je obvyklá na jiných polích, takže se vrtné práce mohou protáhnout a prodražit. V případě prudkého poklesu cen ropy by těžba okamžitě přestala být rentabilní. Ne všechny vrstvy navíc ukrývají takové množství ropy jako Bakkenova břidlicová pánev v Severní Dakotě či sousední Eagle na východě Texasu, kde těžené objemy prudce vzrostly díky technikám frakování.
Produkce v Permské pánvi vykazuje skromnější přírůstek – z 850 tisíc barelů denně v roce 2008 na letošních 1,3 mil. barelů. Analytici nicméně očekávají, že do pěti let se zde těžba dostane na 1,9 mil. barelů denně, a přiblíží se tak dobám největší slávy. Investiční výdaje v místních ložiscích se v uplynulých pěti letech ztrojnásobily a letos by podle prognózy Wood Mackenzie měly dosáhnout 20 mld. USD. Nezaměstnanost v regionu se pohybuje kolem 3,5 %, což je jedno z nejnižších čísel v celých Spojených státech.
Těžaři si pochvalují, že v lokalitě s tak bohatou tradicí nemusí kvůli dlouhodobě platným licencím spěchat s průzkumnými vrty a s jednotlivými vrstvami si pomalu a metodicky „vyhrát“.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)