Čínský růst byl doposud tažen řadou protichůdných strategií a cílů. Nyní země čelí pěti hlavním výzvám z oblasti životního prostředí, infrastruktury podporující spotřebitelskou společnost, ekonomiky inovací, vlivu země na globální prostředí a hlavně samotného základu politického systému. V oblasti životního prostředí je nyní vypovídající to, že v Číně najdeme 16 z 20 nejvíce znečištěných měst na světě. Jsme si jisti, že zde bude dosaženo pokroku, protože znečištění nejvíce poškozuje samotné Číňany a zlepšení se stalo národní prioritou. Byly podniknuty obrovské investice do větrných elektráren, solárních panelů a vodních elektráren. Očekáváme, že v následujících dvou desetiletích se čínské firmy dostanou na přední pozice v globálním odvětví čistých energií.
Čína musí zlepšit infrastrukturu, která podporuje spotřebitelskou ekonomiku. V minulých 35 letech byly investice do infrastruktury obrovské, ve velkém měřítku ale stále chybí například základní systém dodávky vody. Jádrem dalšího růstu spotřebních výdajů pak bude zlepšení penzijního systému a záchranných sociálních sítí, které by se mělo projevit poklesem sklonu k úsporám a růstem kupní síly. Podle našeho názoru tu je politická vůle, rozvoj spotřebitelské ekonomiky ale závisí na reformách v oblasti služeb a zejména v bankovním sektoru. Tím, zda k nim dojde, si už jisti nejsme, protože v systému je velmi omezená flexibilita.
Čína by se také měla zaměřit na podporu inovací. Již v minulosti byly investovány velké částky do vědy a technologií na univerzitách. Čína ale ještě plně nesdílí koncept liberálního vzdělání, který vede studenty ke kritickému myšlení a aktivitě. Dá se tak čekat boj v oblasti depolitizace vzdělání, protože země sice velmi spoléhá na to, že vzdělání bude jedním z hlavních tahounů růstu, ale zatím v této oblasti nijak nevyniká.
Čína má již nyní velký vliv na vývoj po celém světě. Podle našeho názoru není ozbrojený konflikt s USA pravděpodobný, soupeření těchto dvou zemí se omezí na ekonomiku. Čína ale bude čelit tomu, že by měla a také i bude chtít přijmout univerzální hodnoty vyspělé civilizace. V minulosti měla tato země velký „měkký“ vliv, dnes tomu tak ovšem není. Čína je sice členem řady globálních organizací a institucí, vedoucí roli v nich ale nehraje. Neovlivňuje hodnoty a postoje. Svět ji dnes respektuje pro její „tvrdý“ vliv, tedy pro její infrastrukturu a armádu. To se podle nás v následujících desetiletích nezmění.
Komunistická strana se dnes stále drží toho, že existují zakázaná témata, o kterých se nediskutuje. Jde o následující: Demokracie západního typu s nezávislým soudním systémem a svobodnými volbami, univerzální hodnoty včetně lidských práv, občanská společnost a další západní teorie vládnutí, omezená role státu v ekonomice, svoboda tisku, diskuze nad chybami strany, kritika vznikající třídy kapitalistů. Pokud se bude Čína těchto omezení držet, může být otevřená ekonomickým reformám, ale politicky bude stále uzavřená a zahleděná do minulosti.
Autory jsou Regina M. Abrami, William C. Kirby a F. Warren McFarlan.
(Zdroj: HBR)