Afrika: kontinent největších příležitostí (část 6. – průmysl ožívá)

Zemědělec Muhammad Gettu z Etiopie prodává každé ráno dvacet litrů mléka na lokálním trhu. Kdyby mohl produkci svých krav dostat do hodinu vzdálené Addis Abeby, dostal by za ni v tamní mlékárně víc než dvakrát tolik. Jenže Muhammad postrádá dopravní prostředek. Pokud by si opatřil kolo, které by vydrželo nezpevněné etiopské silnice, mohl by rychle zdvojnásobit tržby. Zatím se takové kolo moc snadno sehnat nedá, ale to se možná brzy změní.

Dcera společnosti SRAM, druhého největšího výrobce bicyklů na světě se sídlem v Chicagu, hodlá investovat do pobočky v Etiopii. Její kola Buffalo nevypadají nijak vzhledně, ale mají pneumatiky odolné proti píchnutí, pevný rám a zadní nosič schopný vydržet stokilovou zátěž. Byla navržena v Africe a jsou zde i kompletována. Roste také počet dílů, které se vyrábí lokálně. Zatím zajišťují 100 pracovních míst. Po kontinentu se prohání 150 tisíc těchto kol, které tvrdě konkurují podobně stavěným asijským rivalům.

Etiopie, která kvůli odtržení Eritrei postrádá přístup k moři, se sice jen zčásti zbavila dědictví marxistických pouček, importovaných spolu s tanky a poradci Sovětským svazem v 70. a 80. letech minulého století, ale v posledních letech dokáže lákat i průmyslové firmy. Čínský výrobce obuvi Huajian poblíž metropole vybudoval továrnu, jejíž produkce jde převážně na vývoz.

Investoři, kteří nevěří na rozkvět Afriky, často poukazují na zoufalý stav její průmyslové základny. Jen málo zemí, snad krom několika daňových rájů, se dokázalo vymanit z chudoby a dosáhnout slušné životní úrovně jen s pomocí služeb, tvrdí skeptici. Zapomínají ale, že na kontinentu bez velkých fanfár probíhá menší průmyslový boom. Zemědělství a služby, podporované exportem komodit, si stále drží dominantní pozici, nicméně v řadě zemí vznikají nová výrobní odvětví.

Podíl průmyslu na HDP subsaharské Afriky se v posledních letech drží stabilně mezi 10-14 %. Výroba v sektoru expanduje stejně rychle jako zbytek ekonomiky; důkazů se najde nepočítaně. Švédský oděvní řetězec H&? a jeho irský konkurent Primark odebírají hodně materiálu z Etiopie. Americký obr General Electric staví v Nigérii závod na výrobu elektrických nástrojů za 250 mil. USD. Čokoládovna Madecasse hledá další lidi pro rozšíření provozu na Madagaskaru, kde 650 lidí ze surového kakaa vyrábí exkluzivně balené čokoládové oplatky. Firma Mobius Motors, kterou před lety založil Brit Joel Jackson, vyrábí levné a odolné auto pro zanedbané africké silnice. 

 
Rozvíjí se i průmysl v domácím vlastnictví. Jihoafrický operátor Seemhale Telecoms vyvíjí levný mobil pro africký trh. Angola chce s brazilskou pomocí vybudovat vlastní zbrojovky. Textilní firma Ali Lamu dělá kabelky z použitých plachet na keňském pobřeží a prodává je na západních internetových obchodech. Řada podniků profituje ze vzestupu jiných sektorů. Lehkému průmyslu pomáhá šíření obchodních center. Stavební horečka usnadňuje přístup k vysokonapěťovým zdrojům.

Velkou vzpruhu pro průmysl představuje rozšiřující se vzdělanost. Podle některých analytiků má Afrika poprvé v historii lidský kapitál, který jí umožní účastnit se další průmyslové revoluce. V 70. letech minulého století západní koncerny stavěly textilky v Mexiku či Turecku, kde už čtvrtina dětí měla vychozenou střední školu. Afrika, jejíž podíl středoškoláků se tehdy pohyboval u 9 %, je dnes na stejné úrovni.

Další povzbuzení představují čínští dělníci, kteří v Africe zůstávají po dokončení důlních či infrastrukturních projektů. Tisíce jich zakládají dílny a zaplňují mezeru na místních trzích. Obchodu pomáhá i americký zákon African Growth and Opportunity Act, schválený Kongresem v roce 2000.

Světová banka delší dobu zastává teorii, že asijská průmyslová pracovní místa by se mohla ve větším množství přesunout do Afriky. Jeden odhad hovoří až o 80 milionech pozic, které by mohla ztratit Čína kvůli tlaku na růst mezd. Ne všechny by se musely přesunout do sousedních zemí, obzvlášť pokud se Afričanům podaří omezit byrokracii a korupci, vybudovat infrastrukturu a odstranit obchodní bariéry. Například průměrné náklady průmyslové výroby v Ugandě stabilně klesají.

(Zdroje: FT, Economist)