Pokud vám bude někdo tvrdit, že v české ekonomice není deflace, nevěřte mu (stejně tak těm, kteří tvrdí, že deflace není nebezpečná). Pohled napříč celou ekonomikou ukazuje, že ceny klesají ve všech sektorech, a to navzdory oslabení kurzu koruny po intervenci centrální banky.
Slabší kurz na chvíli oživil růst cen v průmyslu, jenže hned v lednu přišel velmi výrazný pokles. Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně snížily o 1,3 procenta. Prosincová meziroční inflace ve výši 1,7 procenta se proměnila na lednovou deflaci procenta. Zásadní vliv mělo snížení cen elektřiny o 8,7 procenta. Jistě, dalo by se říci, že jde o jednorázový faktor pokřivující pohled na vývoj cen. Ve skutečnosti jde o zmírnění jiné distorze, která vznikla dříve, vliv podpory obnovitelných zdrojů energie na ceny elektřiny. Základní informaci ovšem tento faktor nemění: ceny nerostou, protože poptávka je i přes oživení ekonomiky příliš slabá.
Stejnou informaci nabízí vývoj cen v ostatních sektorech ekonomiky. V zemědělství se ceny meziročně snížily o 4,0 procenta, v sektoru služeb o 1,8 procenta. Ve stavebnictví je deflace poměrně nízká, ceny klesají pouze o 0,5 procenta, za to však vytrvalá, deflace zde totiž trvá již čtyři roky.
Ekonomická data z posledních dnů dostávají měnovou politiku do trochu schizofrenní situace. Spotřebitelské ceny rostou pomaleji a výrobní ceny klesají výrazněji, než se čekalo. Deflační nebezpečí je tedy patrně větší, než se předpokládalo. Na druhé straně přichází příznivé údaje z reálné ekonomiky v čele s výrazným zvýšením HDP v posledním čtvrtletí loňského roku. Pro nejbližší měsíce je scénář měnové politiky předepsaný, nicméně ekonomická data v dalších měsících ukáží, kdy a jak rychle dojde k obratu kurzu měnové politiky.