Aktualizováno Spojené státy by měly obnovit plán na vybudování systému protiraketové obrany na území České republiky z dob prezidenta Bushe, uvedl americký senátor a někdejší protikandidát Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách John McCain pro CNN. Dodal, že Obama ruského prezidenta Putina nepochopil a Rusko vidí Ukrajinu jako klíčovou součást své „říše“. Obama se má s ukrajinským premiérem Arsenijem Jasenyukem sejít 12. března v Bílém domě s cílem dohodnout mírové řešení a to, jakým způsobem může Ukrajině ekonomicky pomoci mezinárodní společenství.
Postoj McCaina nebyl pro CNN vysloven poprvé. Již v rozhovoru pro TIME na sklonku února senátor uvedl, že Obama je v otázce Putinových ambicí „naivní“ a ten chce jednoznačně obnovit „ruskou říši“. McCain dle svých slov tlačí na to, aby americká administrativa uvolnila finanční pomoc Ukrajině co nejdříve. Již tehdy řekl, že na Rusko musí být tlačeno skrze Spojené národy, sankcemi vůči ruským činitelům i instalací obranného systému „v blízkosti České republiky“. „Musíme přijmout taková opatření, která přesvědčí Putina, že za jeho kroky zaplatí velmi vysokou cenu,“ uvedl McCain s tím, že jak Rusko v minulosti obsadilo Gruzii, nyní se chová stejně na Krymu a vůči Ukrajině.
Slovy McCain naráží na srpen roku 2008, kdy začala válka v Jižní Osetii, ve které se později na stranu Jižní Osetie přidalo Rusko. Gruzinci byli donuceni odejít. Gruzie vystoupila ze SNS a následně Rusko uznalo za samostatné státy Jižní Osetii a Abcházii. Na těchto územích také ponechalo své ozbrojené složky.
Ruské jednotky a místní proruská domobrana na Krymu dnes pokračovaly v upevňování svých pozic, když podle tiskových agentur ovládly raketovou základnu v Sevastopolu i vojenskou nemocnici v Simferopolu, správním středisku poloostrova. Předáci místních separatistů tvrdí, že v nedělním referendu schválí připojení Krymu k Rusku více než 80 procent voličů.
"Pro vstup Krymu do Ruské federace bude hlasovat více než 80 procent," předpověděl dnes předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov s odvoláním na poslední průzkum veřejného mínění před nedělním plebiscitem. Dříve připojení poloostrova k Rusku podle agentury ITAR-TASS podporovalo 75 procent dotázaných. Ale podle Konstantinova přívrženců Ruska neustále přibývá, "protože lidé chápou, že v Kyjevě není vláda, ale skupina banditů, která se k moci dostala násilnou cestou". A proto ani krymské úřady nepotřebují kyjevské uznání výsledků plebiscitu.
Kyjev, stejně tak i Západ, označuje nastávající referendum za nezákonné a odporující ukrajinské ústavě. Velvyslanec USA v Kyjevě dnes přislíbil, že Spojené státy výsledky krymského referenda neuznají, ale naopak potrestají Rusko sankcemi.
Devizové rezervy Ukrajiny nestačí na to, aby země letos pokryla všechny splátky dluhu, řekl dnes ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak a vyjádřil naději, že Ukrajina už příští měsíc získá první peníze z finanční pomoci, o které nyní jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ukrajina musí podle Šlapaka do konce roku v rámci státního dluhu splatit zhruba deset miliard dolarů (téměř 200 miliard Kč). Pokud se připočítají i dluhy plynárenské společnosti Naftogaz a státního podniku pro výstavbu dálnic, nebudou devizové rezervy na splátky stačit, řekl podle agentury Reuters ministr.
Podle informací z konce minulého měsíce devizové rezervy Ukrajiny činily jen asi 15 miliard dolarů, zatímco ještě na začátku února dosahovaly 17,8 miliardy dolarů.
Kyjev již dříve odhadl, že Ukrajina by v letošním a příštím roce mohla potřebovat zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Evropská komise minulý týden oznámila, že je připravena Ukrajině poskytnout během několika příštích let finanční pomoc nejméně 11 miliard eur (zhruba 300 miliard Kč) v podobě půjček a záruk.
(Zdroj: TIME, CNN, Bloomberg)