Krize na Ukrajině by mohla znamenat hrozbu pro ekonomiky střední a východní Evropy, protože zastiňuje příznivé zprávy o hospodářském růstu těchto zemí. Okamžité dopady ukrajinské krize budou ale asi jen omezené, a to kvůli nízkému přímému spojení těchto zemí s Ukrajinou a Ruskem. Vážnější problém by se mohl objevit, pokud napětí bude pokračovat a pokud budou přerušeny dodávky energetických surovin. Napsal o tom dnes web ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
Střední a východní Evropa je v poslední době na vzestupu. Průměrný ekonomický růst České republiky, Maďarska, Polska a Rumunska ve čtvrtém čtvrtletí byl podle analytiků nejvyšší za více než pět let. Region dokázal odolat ekonomickým otřesům, které postihly další rozvíjející se ekonomiky v roce 2013 kvůli změně měnové politiky v USA, protože těmto zemím se již podařilo napravit ekonomickou nerovnováhu. Snížily deficit na svých běžných účtech a zvládnutelná se zdá také úroveň veřejného i soukromého dluhu.
Přímé ekonomické spojení mezi zeměmi východní a střední Evropy a Ukrajinou a Ruskem však není příliš velké. Rusko a Ukrajina se podle banky na vývozu Maďarska a České republiky podílejí 4,1 procenta, na vývozu Rumunska 4,2 procenta a na vývozu Polska 8,4 procenta. Napojení Polska sice vypadá vysoké, polská ekonomika je však relativně uzavřená, což znamená, že vývoz je pro polskou ekonomiku méně důležitý než v jiných zemích. Podle by pokles vývozu z regionu do Ruska a na Ukrajinu o deset procent mohl ekonomický růst snížit o 0,3 až 0,4 procentního bodu. To by sice mělo na růst dopady, ale ne obrovské, protože se čeká, že letos tyto ekonomiky vzrostou o dvě až tři procenta.
Problém by mohlo znamenat přerušení dodávek plynu a ropy z Ruska. Ruský plyn se na celkové energetické spotřebě v Maďarsku podílí 30 procenty a v Polsku a České republice více než deseti procenty, což je mnohem vyšší podíl než ve většině zemí západní Evropy.
Dobrou zprávou je, že trhy si vybírají mezi zeměmi v regionu a označují Rusko ekonomicky za největšího smolaře. Za poslední rok totiž rubl k euru oslabil o více než deset procent, zatímco akciový index RTS klesl o téměř 25 procent. Ztráty ve východní Evropě jsou mnohem mírnější, i když výkon trhu je stále v rozporu s výhledem silného ekonomického růstu. Polský zlotý, který je považován za ukazatel nálady v regionu, za rok oslabil o 1,5 procenta a polský akciový index WIG o 1,4 procenta. Nejvíce k euru oslabil maďarský forint, a to o 4,5 procenta. Pokles však podle analytiků spíše než s napětím v regionu souvisí s maďarskou hospodářskou politikou, která má tendenci být nepředvídatelná a populistická.
Pokud se napětí na Ukrajině zklidní, pak by se do popředí mohl znovu dostat případ silného růstu východoevropských ekonomik. Ale protože Rusko nevykazuje žádné známky toho, že by chtělo ze svého současného postoje couvnout, mohlo by to trvat ještě nějaký čas, míní list.