Březen je v polském podání datovou smrští. Vyšly čísla obchodní bilance, údaje z trhu práce a také výsledky průmyslu. Všechny vesměs s pozitivními hodnotami.
Obchodní bilance v lednu skončila výrazným přebytkem a oklepala se tak z propadu předešlého období, kdy klesla kvůli Ruskem zavedeným restrikcím na dovoz vepřového ze zemí EU. Potěšila také únorová data z trhu práce. Meziročně přibylo 0,2 % zaměstnaných (v souladu s konsensem) a hrubá mzda rostla y/y o 4 % a m/m o 1,3 %. Výrazně tak překonala očekávání analytiků na úrovni 3,2 % a 0,5 %. Projevuje se tak postupné oživování na trhu práce. Vyšší náklady spojené se mzdami pracovníků se mírně projevily v údajích z průmyslu. Růst průmyslových tržeb dosáhl v únoru meziročního růstu 5,3 % a zaostal tak konsensem 6,1 %. V meziměsíčním vyjádření dokonce tržby klesly o 1,8 %. Objem tržeb negativně ovlivnily klesající průmyslové ceny, když se PPI meziročně snížil o 1,4 %.
Pozitivní data prvních dvou měsíců dodávají optimismu celé polské ekonomice. Od té se v tomto roce očekává růst nad úrovní 3 %. K jejímu dosažení však přece jen vede ještě dlouhá cesta. Ministr financí Janusz Piechocinski na začátku minulého týdne sice předpovídal růst HDP 3,2 % při téměř dvojnásobném tempu zvyšování exportů. Koncem týdne však i on musel uznat: „Všechno záleží na tom, co se stane na východě.“ Narážel tak na ukrajinskou krizi a její důsledky. Pro polské hospodářství mají totiž sousední Ukrajina a Ruska ohromný obchodní vliv. Pětina celkových exportů míří právě do výše zmíněných zemí. Z Ruska navíc opačným směrem proudí velké objemy ropy a plynu.
Zemi navíc sužují také vnitřní problémy. OECD v průběhu března upozornila, že země potřebuje dodatečné reformy, aby ekonomika navázala na průměrné roční tempo růstu poslední dekády na úrovni 4 %. Šestá největší evropská ekonomika totiž v posledních letech zažívá hospodářské zpomalení, jehož řešení je klíčovou složkou agendy premiéra Donalda Tuska. Dle OECD je způsobem, jak dosáhnout zlepšení, liberalizace pracovního trhu, privatizace státních společností a důraz na zemědělskou konkurenceschopnost. Velkým problémem země je vysoká míra byrokracie, která ji řadí za země jako je Kolumbie či Černá hora. Špatná je také dopravní infrastruktura.
Lehce zanedbané ekonomické prostředí je zatím v kontrastu proti pozitivním datům. Demografické rozložení obyvatelstva (ubývá pracovní síla), nedostatečná dopravní obslužnost i ukrajinská krize vyžadují dlouhodobější reformní přístup. Současná uvolněná měnová politika, kdy se úroková sazba pohybuje na 2,5 %, pomáhá hospodářství a vzhledem k nízké jádrové inflaci (meziročně 0,9 %) může být dále aplikována jako stimulační nástroj. V dlouhodobém horizontu však strukturální nedostatky nevyřeší.
(Zdroje: Economist, wsj, Bloombeg)