Proruští separatisté v Doněcku na východě Ukrajiny dnes podle ruských a ukrajinských médií vyhlásili vlastní republiku, nezávislou na zbytku země a vzápětí požádali o ruskou vojenskou pomoc. Sněm Doněcké lidové republiky, vyhlášené proruskými aktivisty v hranicích dosavadní Doněcké oblasti, požádal podle ITAR-TASS ruského prezidenta Vladimira Putina o ochranu a "vstup dočasného mírového kontingentu". "Jsme připraveni bojovat za své ideje, za naše ideály, ale bez vaší podpory, bez podpory Ruska, bude těžké, abychom sami odolali kyjevské juntě," praví se v žádosti podle agentury Interfax.
Naplňuje se tak černý scénář, před kterým varoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, když hovořil o nebezpečí anexe dalších ukrajinských oblastí ze strany Ruska. Zdá se, že vyjádření prezidenta Putina z minulých dní o právu Ruska chránit své občany v zahraničí má na východě Ukrajiny čím dál více zastánců. Po bleskové anexi Krymu byla na poloostrově vyhlášena speciální ekonomická zóna s příslibem masivní ruské (nejen finanční) pomoci. Vladimir Putin může použít Krym jako „vábničku“ na další ukrajinské regiony. Sliby o zvýšení důchodů, vybudování nové infrastruktury, lepší obchodní spolupráci s Ruskem, podpoře investic, apod. jsme slyšeli již před referendem na Krymu. Rusko je největší obchodní partner Ukrajiny a z velké části má budoucnost ukrajinského hospodářství pod svou kontrolou.
Nová vlna protestů a snaha (některých oblastí) o připojení k Rusku bude před květnovými volbami hrát důležitou roli při rozhodování Ukrajinců o dalším směřování země. Jednou z možností, jak uchovat (či spíše zachránit) územní celistvost po oddělení Krymu, je vsadit na ekonomickou kartu. (Pouze) fungující hospodářství může představovat pádný argument pro zachování ukrajinské nezávislosti a stabilní ekonomické vyhlídky mohou oslabit vábení Moskvy. Jaká je tedy ekonomická kondice Ukrajiny před blížícími se prezidentskými volbami? Může Ukrajina nabídnout svým občanům vizi perspektivní a stabilní ekonomiky, která dokáže odolávat i takovým šokům, jako je skokové zdražení zemního plynu ze strany Gazpromu o 80 %? Následující grafy důležitých (makro)ekonomických indikátorů Ukrajiny nám mohou pomoci s odpověďmi na tyto otázky.
Díky ohlášené finanční pomoci se strany MMF (14 až 18 mld. USD) narostl ukrajinský akciový index UX od 14 března 2014 o 8 %, snížil se výnos ukrajinských eurobondů a oslabila ukrajinská hřivna.
Ukrajinský dluh dosáhl úrovně 43,6 % HDP, což je relativně nízká úroveň zadlužení, avšak riziko představují vysoké splátky jistiny, které bude muset Ukrajina v příštích letech zaplatit. Jen tento se jedná o částku 6,6 mld. USD, příští rok se splátka (jistiny) zvýší na 10 mld. USD. Rozložení splátek na jistinu a platbu úroků ukazuje následující tabulka.
Z důvodů dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zavedla Ukrajina progresivní zdanění příjmům, které nahradilo dřívější 15 % rovnou daň. Fiskálním cílem je snížení rozpočtového deficitu na hodnotu 2,5 % HDP do roku 2016 ze současné úrovně 4,4 %.
Riziko pro ukrajinskou ekonomiku představuje také nárůst špatných úvěrů a vysoké zadlužení v cizích měnách (34,7 % z celkového objemu všech úvěrů za 4Q13). Tato zahraniční úvěrová angažovanost spolu s poklesem hodnoty hřivny může výrazně zkomplikovat splácení úvěrů a zhoršit kreditní hodnocení celé země. Dle MMF je podíl rizikových úvěrů blízký hranici 40 %, což silně kontrastuje s 15 % úrovní, kterou ukrajinské úřady oficiálně zveřejňují.
Kromě sílících separatistických tendencí je také ukrajinské hospodářství vystaveno velkým výzvám a jejich řešení může být klíčem pro další ekonomický i politický vývoj v zemi.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, ČTK)