Ruské akciové trhy zahájily týden výrazným poklesem poté, co se během víkendu vystupňovalo napětí na Ukrajině. Dolů zamířil rovněž ruský rubl. Akciový index moskevské burzy MICEX klesl o 1,2 procenta na 1346 bodů. Index burzy RTS, kde se ceny akcií stanovují v dolarech, se propadl dokonce o 1,9 procenta na 1178 bodů. Rubl vůči dolaru oslabil o procento na 36 RUB a vůči euru o 0,7 procenta na 49,83 RUB. Důvodem je růst napětí na Ukrajině.
Na Ukrajině dnes v devět hodin místního času (08:00 SELČ) vypršelo ultimátum, které dal úřadující prezident Oleksandr Turčynov proruským ozbrojencům, aby výměnou za amnestii složili zbraně a uvolnili obsazené státní úřady. Podle zpravodaje agentury Reuters přímo ve městě Slavjansk na východě země to ale nevypadalo, že by se separatisté rozhodli Kyjevu vyhovět. Nadále drželi ve svých rukou místní úřady a neobjevily se žádné známky toho, že by se chtěli vzdát. Terčem útoku se naopak stalo další policejní velitelství ve městě Horlivka v Doněcké oblasti.
Podle ukrajinské tiskové agentury Unian zabili proruští ozbrojenci ve Slavjansku již čtyři lidi. Dva důstojníci ukrajinské tajné služby SBU byli zastřeleni na kontrolním stanovišti, která separatisté vytvořili u vjezdů do města. Dva civilisty prý ozbrojenci zastřelili přímo na ulici. Ve městě, ve kterém žije zhruba 100.000 obyvateli a které leží v Doněcké oblasti, panuje velké napětí. Místní úřady kvůli tomu uzavřely školy i mateřské školy.
Skupina ozbrojenců v maskovacích uniformách obsadila v sobotu ve Slavjansku policejní strážnici, pobočku tajné služby SBU a radnici. Na strážnici se prý zmocnili stovek zbraní. Policejní sídlo obsadili proruští separatisté také v Doněcku a ve městě Kramatorsk. Dnes dopoledne zaútočilo asi 150 ozbrojených mužů i na policejní velitelství ve městě Horlivka ležícím rovněž v Doněcké oblasti. Policisté se v budově zabarikádovali a útok se snaží odrážet, informovala televizní stanice Espreso. Separatisté rovněž zablokovali nedalekou Leninovu ulici, kde zastavili dopravu; několik z nich proniklo již v neděli v noci do budovy místní radnice.
Ukrajinský úřadující prezident Turčynov v neděli večer zdůraznil, že kyjevské úřady nepřipustí opakování krymského scénáře. Incidenty a výpady proti symbolům ukrajinské státní moci, kterých se na Krymu účastnili prorusky orientovaní ozbrojenci, předcházely ruské březnové anexi ukrajinského poloostrova. "Bezpečnostní rada rozhodla zahájit rozsáhlou protiteroristickou operaci se zapojením ozbrojených sil," prohlásil v neděli Turčynov. Známky této operace ale zatím nebyly na východě Ukrajiny znát.
Rada bezpečnosti OSN se na mimořádném zasedání k situaci na Ukrajině v noci na dnešek nedohodla na žádném kroku. Podle tiskových agentur se Západ a Rusko vzájemně obviňovaly z prohlubování krize. O jednání rady požádalo Rusko v reakci na nedělní oznámení Kyjeva, že dnes hodlá i s pomocí armády zahájit rozsáhlé protiteroristické operace na východě země namířené proti proruským separatistům.
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin vyzval západní partnery v čele s USA, aby vyvinuli tlak na Kyjev s cílem zastavit používání síly proti ukrajinskému lidu a zahájit skutečný dialog. "Západ rozhodne, zda se na Ukrajině bude možné vyhnout občanské válce," prohlásil ruský diplomat.
Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová odsoudila dezinformace a propagandu, kterých podle Washingtonu dopouští v Moskva souvislosti s vývojem na Ukrajině. Powerová obvinila Rusko, že podněcuje nestabilitu na východě Ukrajiny. Tamní vývoj podle velvyslankyně kopíruje vývoj před březnovou anexí Krymu. "Víme, kdo je za tím - jedině Rusko je schopné podniknout takovou operaci v této oblasti," prohlásila Powerová.
Rusko rozmístilo u ukrajinské hranice až 40.000 dobře vyzbrojených ruských vojáků s bojovými letadly, tanky a děly, řekl na mimořádném zasedání RB OSN britský velvyslanec. Moskva má podle něj v oblasti navíc 25.000 vojáků, jež nedávno vyslala na Krym, který minulý měsíc zabrala.
"Satelitní záběry ukazují, že v blízkosti hranice s Ukrajinou je mezi 35.000 a 40.000 ruských vojáků, kteří jsou vybaveni bojovými letouny, tanky, dělostřelectvem a logistickými podpůrnými jednotkami," řekl britský velvyslanec Mark Lyall Grant.
Mimořádné zasedání v New Yorku začalo dnes kolem 02:00 SELČ (neděle večer místního času) a trvalo asi dvě a půl hodiny.
Rusko si přálo, aby zasedání bylo neformální za zavřenými dveřmi. Ale Francie a další západní země jako USA a Británie trvaly na tom, aby schůzka byla veřejná a aby se jí zúčastnil i ukrajinský představitel při OSN.
Západní diplomaté neočekávali z této schůzky žádné konkrétní výsledky. Jednalo se o desáté zasedání RB OSN od začátku krize na Ukrajině koncem února. Nemožnost dosáhnout konkrétního výsledku je dána tím, že země zastávající protichůdné názory na ukrajinskou krizi, tedy Rusko na straně jedné a Spojené státy či Británie na straně druhé, patří v Radě bezpečnosti ke stálým členům s právem veta.
Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov nevyloučil referendum o jednotě Ukrajiny. Je přesvědčen, že by se v něm většina Ukrajinců vyjádřila pro nerozdělování země. Hlasování by se mohlo konat společně s prezidentskými volbami, které se uskuteční 25. května, citovala Turčynova agentura Reuters.
(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg, AP, AFP)