Minulý týden jsem skončil výuku na téma Velké recese, jejích příčin a důsledků. Byla to zábava, na konci celého procesu se ale objevila palčivá otázka: Proč nebyla ekonomie v době, kdy to bylo nejvíce potřeba, schopna pomoci? Nemyslím tím, že by ekonomie byla z hlediska politiky k ničemu. Naopak. Měla toho hodně co nabídnout. Jenomže jen málo ekonomů správně předpovědělo přicházející krizi a důvodem bylo to, že jen málo z nich odhadlo, jak zranitelný je náš deregulovaný finanční systém a zadlužené domácnosti. Pravda je ale taková, že po pádu Lehman Brothers si ekonomie, kterou najdeme v základních učebnicích, vedla velmi dobře. Všichni ti, kteří tvořili ekonomickou politiku, ji ale ignorovali. To samé platí o lekcích, které nám dala historie.
V jakém smyslu si ekonomie vedla dobře? Ekonomové, kteří brali vážně to, co píší ve svých učebnicích, rychle určili správnou diagnózu: Trpíme nedostatečnou poptávkou. Finanční krize a propad trhů s nemovitostmi vytvořily prostředí, ve kterém se všichni snažili omezit své výdaje. Moje výdaje jsou ale vašimi příjmy a výsledkem tak byl celkový pokles příjmů a ekonomika v depresi. A všichni víme, že taková ekonomika se chová úplně jinak než ta, ve které panuje téměř plná zaměstnanost. Mnoho lidí považovaných za odborníky například tvrdilo, že rozpočtové deficity povedou k prudkému růstu sazeb a vysoké inflaci. Patřili mezi ně bankéři, ředitelé firem, politici. Ekonomové ale věděli, že taková varování jsou namístě v případě, že ekonomické podmínky se blíží normálu. Za dané situace namístě nebyla a to se skutečně potvrdilo.
Zmíněná diagnóza má jasné implikace: Problém s poptávkou znamená, že snižování deficitů celou situaci jen zhorší. Objevila se ale například tvrzení, že „když si opasky utahují domácnosti, měla by to samé učinit i vláda“. Potřeba ale bylo pravého opaku, protože vládní výdaje měly vyrovnat díru, kterou v poptávce nechal soukromý sektor. Ovšem prezident Obama začal vydávat podobná prohlášení a následovaly i činy. Od roku 2010 došlo k prudkému poklesu deficitů a výsledkem je anemický růst a velmi vysoká dlouhodobá nezaměstnanost. Proč jsme tedy nevyužili ekonomické znalosti, které máme?
Jedním z důvodů je to, že logika vztahující se k ekonomice v útlumu není vždy intuitivní. Veřejnost naopak slyší na pomýlená přirovnání mezi vládou a rodinami. Ale i ekonomicky vzdělaní lidé odmítají přijmout fakt, že prostý nedostatek poptávky může vyvolat tak hluboké problémy. Tvrdí, že příčina musí být strukturální. Tedy něco jako nedostatečné vzdělání a dovednosti a podobné faktory. Ignorují ale to, že důkazy hovoří proti nim. Politici s mocí pak zjistili, že špatné analýzy dobře slouží jejich zájmům. Pokud je jejich skutečným cílem rozklad záchranné sociální sítě, využijí paniku kolem deficitů. A někteří ekonomové jsou ochotni tvořit analýzy, které tito lidé chtějí vidět. Ať už je rozhodující příčina toho, že ekonomie šla v posledních letech stranou, kdekoliv, důsledky jsou tragické. Většina utrpení, kterým si západní ekonomiky v posledních letech prošly, byla zbytečná.
Zdroj: NYTimes