Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Posun ke kapitalistickému feudalismu a jeho dopad na trhy

Posun ke kapitalistickému feudalismu a jeho dopad na trhy

28.5.2014 18:00

Téma „bohatí bohatnou a chudí chudnou“ je citlivé a to zejména v zemích, kde se ve jménu rovnosti, svornosti a bratrství hromadně ničily životy. Tedy i u nás. Neměli bychom ho ale proto ignorovat, protože nejde o nic menšího než třeba o kandidáta na jednoho z hlavních krizotvůrců. Pokud se totiž příjmy a bohatství koncentrují v rukou úzké části společnosti a příjmy zbytku stagnují, či se reálně dokonce snižují, vytváří to řadu pnutí. Ta nejhorší pak vytváří poptávku po doslova revolučních a destruktivních „řešeních“.

Ani jemnější formy onoho pnutí si ale moc nezadají: Úspory bohatých si například mohou nacházet cestu k chudým ve formě více, ale spíše méně kvalitních dluhů. Není tedy žádnou složitou vědou spojovat poslední krizi v USA a v řadě dalších „hypotéčních“ zemích právě s příjmovou nerovností. Bohatství se koncentruje v rukou relativně úzké skupiny lidí, zbytek společnosti se snaží přežít, či jí spotřebou dohnat. Když na to ale nemá příjmy, nastoupí dluhy.

Novou vlnu úvah na téma příjmové nerovnosti v posledních týdnech vyvolala kniha T. Pikettyho „Capital in the Twenty-First Century“. Ta pracuje s teorií, která zjednodušeně říká, že tržní ekonomiky mají vnitřní tendenci k akumulaci kapitálu a ke koncentraci bohatství a příjmů u malé skupiny lidí. Tedy k růstu nerovnosti. Z Pikettyho se díky obsahu i formě jeho díla stala okamžitě populární hvězda ekonomie, tématu se chytla většina dalších těžkých vah, včetně pana Mankiwa, Summerse, či Krugmana (tedy toho, který o nerovnosti hovoří už dlouho). S tím, jak se ekonomové začali prohrabávat daty, se ale objevilo několik (mírně řečeno) nejasností. Více než trochu to připomíná dnes už pověstné „překlepy“ dua Reinhartová a Rogoff. Ty ukazují, že i mistr tesař a mistryně tesařka se někdy utnou. A hlavně že i takto utnutý materiál se může lehce stát jedním z hlavních stavebních kamenů ekonomické politiky, která určuje směr globální ekonomiky po dlouhé roky.

Ony „nejasnosti v nerovnosti“ shrnuje následující graf z dílny FT. Pikettyho teze je postavena na modře vyznačených křivkách, které ukazují jím odhadovaný podíl horních 10 % a horního 1 % na celkovém bohatství ve Velké Británii (pro USA platí podobné). Tento odhad, založený na červeně vyznačených zdrojových odhadech a datech, ukazuje následující: Koncentrace bohatství rostla po celé 19. století a chvíli poté. Pak dochází k prudkému zlomu. Zatímco na onom lokálním maximu vlastní nejbohatší 1 % cca 70 % bohatství, na minimech na konci 70. let to je jen asi 20 %! Z hlediska současné diskuse je ale klíčové, co se děje poté: Podle Pikettyho odhadů příjmová nerovnost opět roste. Čímž se dostáváme k oné úvodní diskusi o tom, jak ničivé to pro moderní ekonomiky a dokonce celou společnost potenciálně je.

sou5

Pozorný čtenář a čtenářka ale vidí, že proložení modrých křivek je na konci sledovaného období (tedy v období pro nás kritickém) značně volné. Či spíše řečeno trochu uměle přizvednuté. Suma sumárum, z tohoto není moc jasné, zda příjmová nerovnost skutečně systematicky dlouhodobě roste. Jinak řečeno, není zase tak jasné, zda nastíněné hrozby reálně hrozí, či jsou předmětem jistě zajímavých úvah.

Pan Piketty tvrdí, že (údajná) rostoucí příjmová nerovnost, kterou bychom mohli extrapolovat do rostoucí dominance ekonomických dynastií, je do moderní kapitalistické společnosti zabudována. Mechanismus je jednoduchý – je to tím, že „r > g“. Pokud je totiž návratnost kapitálu r větší než růst ekonomiky g, bude se bohatství akumulovat u držitelů kapitálu (pokud by bylo r menší než g, příjmy a bohatství by se stále více rozprostíraly do celé společnosti). A jak tedy vypadá dlouhodobý odhad r a g? Z pohledu dlouhé řady století bylo r pod g (tedy „rozprostírání“) jen ve století dvacátém. Tedy shodou okolností v době, z které čerpáme většinu našich relativně hmatatelných zkušeností. Po většinu času je ale onen poměr podle nastíněné logiky nakloněn tvorbě dynastií obklopených mnohem chudšími zástupy (a dá se čekat návrat do tohoto normálu“):

sou6

Možná, že je to pouze můj dojem. Zdá se mi ale, že většina podobných úvah dochází k závěru, že jsme ztraceni. Či alespoň směřujeme k vážným problémům. Zde by to konkrétně znamenalo, že směřujeme k nějakému kapitalistickému feudalismu, či minimálně ke krizím a revolucím. Tím nechci snižovat elegantní jednoduchost a celkovou práci, kterou pan Piketty na tomto tématu odvedl. Z praktického hlediska si ho posunuji na úroveň krátkodobějšího rozdělování příjmů mezi práci a kapitál, což má mimo jiné přímou souvislost s vývojem na akciovém trhu. Noah Smith celý problém před časem shrnul do dilematu „roboti či globalizace“. Jednoduše řečeno, podíl zisků (kapitálu) na příjmech v posledních letech znatelně roste a zatím nejeví známky v minulosti populárního návratu k průměru. Pokud dochází k tomu, že technologie/roboti budou neustále snižovat hodnotu práce, klesne i její podíl na příjmech. Nebo díky globalizaci stále dochází k uvolnění volné (a levné) práce do celé globální ekonomiky. Pokud jsou rozhodující roboti, je to tentokrát skutečně jinak a nabíráme směr k onomu kapitalistickému feudalismu (či revolučním změnám v ekonomické politice). Jestliže je rozhodující globalizace, měli bychom naopak jen čekat, až její důsledky pominou. Věc je otevřená. Za zdůraznění pak z čistě investičního hlediska stojí následující:

Přes všechny hovory o bublinách na akciích nejsou dnes valuace bublinové (ale ani nijak atraktivní). Růst cen akcií je po celou několikaletou rally tažen zejména růstem zisků, ne valuací, ne „tištěním peněz“. Tedy do značné míry růstem jejich podílu na produktu. Tedy do značné míry prohlubující se příjmovou nerovností se vším, co tato přináší negativního i pozitivního. Možná tu tedy vlastně bublina je. Není to ale bublina valuační, ale bublina zisková – bublina posunu k feudálnímu kapitalismu.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  • Roboti či globalizace ?
    1.8.2014 13:57

    Citát: "Noah Smith celý problém před časem shrnul do dilematu "roboti či globalizace". Podle grafů ale pokles polarizace úplně nejlépe koreluje s existencí socialistického bloku a s jeho rozpadem a to daleko lépe než s "roboty" či "globalizací". Toto celkem i odpovídá následující hypotéze: během existence "světového komunismu" měli velkokapitalisté "zaťato" a v jakési mlčenlivé dohodě s tehdejšími politiky udržovali poměry pro zaměstnaneckou třídu podstatně příznivější než před vznikem SSSR a po rozpadu lidodemo bloku (praktický dopad viz vývoj zákoníků práce, legální rozsah působnosti odborů ...). Jinými slovy, bylo třeba přesvědčit zaměstnaneckou třídu, že v kapitalizmu je lépe než v socializmu. TATO POTŘEBA UŽ DNES NENÍ.
  •  
    29.5.2014 8:43

    Souhlasím s posledním odstavcem a děkuju za upozornění na knihu i její kritiky. Osobně jsem přesvědčena, že technologie/roboti jsou tou hybnou silou.
    Kalka.
  • Koncentrace kapitálu
    28.5.2014 20:13

    Prosím za prominutí, knihu jsem nečetl, takže možná hloupý dotaz. Kde se bere ta zkratka, že příjmy z kapitálu = výlučně bohatí lidé? Je koncentrace kapitálu na vzestupu? Jde mi o to, že skrz penzijní programy a investice je vlastníkem kapitálu ohromné množství lidí. Rozhodně už dávno neplatí (pokud to tak vůbec někdy bylo), že je třída dělnická a pak třída kapitalistů. Čili v diskuzi o výnosnosti kapitálu vs. práce je podle mě důležité podívat se i na to, jak jsou rozděleny příjmy z těchto dvou sektorů. A něco takového jsem zatím bohužel nikde neviděl.
    VSE LIMITED
    • Re: Koncentrace kapitálu
      29.5.2014 12:11

      Skratka medzi "bohatí lidé" a "kapital" asi plynie z jednak toho, ze clovek obvykle nezbohatne priamo vlastnou drinou. Naopak, vrchnych 10% najbohatsich vlastni velku cast celkoveho kapitalu, tudiz kapital je aktualne hlavne u bohatych ludi. Pokial delnik zaroven pracuje i investuje, tak sa z pohladu statistiky radi ciastocne do jednej skupiny, ciastocne do druhej skupiny. Statisticke rozdelenie spolocnosti do dvoch skupin je teda na mieste (kde jedna skupina je charakteristicka individualnym bohatstvom a druha individualnou pracou). Ked tento delnik pride o pracu, jeho investicie to neohrozi, a naopak ked jeho investicie neuspeju, stale moze bude delnik.
      Eco
      •  
        29.5.2014 12:37

        Tohle všechno je hezké, ale stále se jedná pouze o názor. Mně šlo o to, zdali je tento pohled podpořen i nějakými tvrdými fakty. Nenašel jsem nikde statistiku, kolik % kapitálu ovládá horních 10 %. Ani jestli se tento podíl zvyšuje nebo snižuje. A ono je to dost důležité. Pokud pracujeme s chybnými předpoklady, tak se dostaneme k chybným závěrům (mj. i ohledně významu a důsledků globalizace vs. robotizace v předposledním odstavci)
        VSE LIMITED
        • Stačí srovnat
          30.5.2014 8:27

          To je snadný. Vycházejte z toho co znáte. Odhadněte majetek Kelnera, Babiše, Tykače, Tkáče, Křetínského, Bakaly, Vítka, Komárků, Dospiva, Šmejc, Chrenek, Světlík, Šimánek, Lukačovič a ještě pár dalších. Podívejte se, jakým tempem zhodnocují majetek. Proti nim ohodnoťte aktiva ponzijních fondů a podívejte se na jejich zhodnocení jejich zhodnocení. I když přidáte investiční fondy, stále je to někde jinde.
          marpol
          • Re: Stačí srovnat
            30.5.2014 10:15

            To co navrhujete má bohužel do vědecké metody velmi daleko :-/
            VSE LIMITED
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
Čína - Obchodní bilance, mld. USD
0:50JP - HDP, q/q
9:00CZ - Nezaměstnanost
13:45EMU - Jednání ECB, základní sazba
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.