Aktualizováno Se zlepšením makroekonomických údajů přichází i zlepšení ukazatelů, které jsou každému z nás bližší: klesá nezaměstnanost a rostou mzdy.
Průměrná mzda se v 1. čtvrtletí zvýšila o 3,3 procenta na 24 964 korun. Při minimální inflaci je reálný přírůstek jen o málo nižší, 3,1 procenta. Ve firemním sektoru mzdy stouply o 3,6 procenta. Veřejný sektor přidal svým zaměstnancům 2,2 procenta. Nejrychleji rostly mzdy ve finančním sektoru (+10,0 procent), nejpomaleji naopak ve zdravotnictví (+1,2 procenta).
Výsledek částečně ovlivnila daňová optimalizace na přelomu předloňského a loňského roku. V závěru roku 2012 totiž řada firem vyplatila manažerům a vysoce kvalifikovaným zaměstnancům mimořádné odměny a bonusy tak, aby se vyhnuli zvýšení daně z příjmu fyzických osob v podobě zavedení solidární přirážky od roku 2013. Pohled na mzdy v jednotlivých odvětvích odhaluje, že se tato praxe týkala zejména finančního sektoru, síťových odvětví (výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla) a showbyznysu (v oficiální statistice vedeno jako kulturní, zábavní a rekreační činnosti). Toto předsunutí odměn a bonusů o jedno čtvrtletí zvýšilo mzdový průměr v posledním čtvrtletí 2012 a naopak snížilo průměrnou mzdu v 1. čtvrtletí 2013.
Nicméně růst mezd má i reálné základy, jak je patrné z vývoje mediánu mezd, který byl ovlivněn zmíněnými přesuny odměn podstatně méně. Medián mezd meziročně stoupl o 2,9 procenta a rychleji rostl naposledy přesně před čtyřmi roky. Zlepšení ekonomické situace dorazilo i do peněženek (alespoň některých zaměstnanců).
Růst mezd podporuje domácí poptávku a oživení ekonomiky. Zároveň ale neohrožuje konkurenceschopnost ekonomiky. V 1. čtvrtletí se náklady na zaměstnance zvýšily o 3,3 procenta, produktivita práce ovšem stoupla o 4,2 procenta, jednotkové mzdové náklady klesly o 0,9 procenta.
Za celý letošní rok by se průměrná mzda mohla zvýšit o 2-3 procenta. O něco rychleji by mzdy mohly růst v příštím roce, kdy se projeví postupné zlepšování situace v domácí ekonomice.