Po Německu je často požadováno, aby více spolupracovalo s ostatními zeměmi eurozóny. Tato spolupráce by měla zahrnovat zejména následující: Rychlý růst domácí poptávky v Německu, který by měla podpořit zejména fiskální politika a mzdová politika. Pro ostatní země eurozóny by silnější poptávka v Německu znamenala více exportů do této země. K tomu se přidávají požadavky na rychlejší růst mezd a cen v Německu. Ten by zajistil zvýšení konkurenceschopnosti dalších zemí eurozóny relativně k této ekonomice.
Jaká je nyní reálná situace? Domácí poptávku je možné stimulovat růstem reálných mezd, fiskální politikou a úvěrovou expanzí. Pohled na Německo současnosti ukazuje, že reálné mzdy rostou tempem 1 – 1,5 % ročně. Nabídka úvěrů stagnuje a fiskální politika je restriktivní. Domácí poptávka v Německu pak poměrně znatelně sílí, jejím tahounem je poptávka domácností a v poslední době se přidávají i investice firem. Vývoj domácí poptávky v Německu a ve zbytku eurozóny porovnává první graf. Německá poptávka meziročně sílí od roku 2013, zbytek eurozóny se s růstem domácí poptávky dostává do kladných čísel až nyní:
Silnější domácí německá poptávka se ale na exportech zbytku eurozóny do této země neprojevuje. Tyto vývozy totiž stagnují, či dokonce klesají. Většinový názor pak tvrdí, že potřebné změny v eurozóně proběhnou díky vyšší inflaci v Německu. Ta by měla zajistit růst tržního podílu ostatních zemí. Jak vypadá situace v této oblasti? Nominální mzdy v německé ekonomice rostou tempem 2,5 % ročně, ve zbytku eurozóny tempem 1,25 %. Produktivita ale roste rychleji v Německu. Růst jednotkových nákladů práce je tak v Německu vyšší pouze o jeden procentní bod a inflace je vyšší pouze o půl procentního bodu.
Celkově tedy můžeme konstatovat, že v Německu sice sílí domácí poptávka, ostatní země eurozóny z toho ale netěží, protože jejich exporty do Německa nerostou. Nákladová konkurenceschopnost zbytku zemí měnové unie se v relativním vyjádření zlepšuje pouze o 1 % ročně. Neměli bychom ovšem zapomínat, že Německo zavede minimální mzdy ve výši 8,5 eura na hodinu. Konkurenceschopnost jeho průmyslu to nepoškodí, podpoří to ale domácí poptávku.
Zdroj: Natixis