Premiér Donald Tusk dnes před polednem prohlásil, že má informaci, která naznačuje, že se výrazně zvýšila pravděpodobnost přímé ruské intervence na východě Ukrajiny.
Pravděpodobnost intervence je dle polského premiéra mnohem vyšší, než v minulých dnech, či týdnech. Také polský ministr zahraničních věcí Sikorski vyjádřil znepokojení nad navyšováním počtu ruských vojenských jednotek u hranic s (východní) Ukrajinou.
Dle včerejšího vydání deníku The ruský prezident Putin významně posiluje svoji vojenskou přítomnost podél hranic s východní Ukrajinou. The uvádí, že Moskva téměř zdvojnásobila počet vojáku v příhraničních oblastech a zvýšila počet ozbrojených sil o 19 až 21 tisíc. Rusko současně v této oblasti rozmístilo další protiletadlové jednotky a zdvojnásobilo jejich počet na aktuálních 30.
Masivní vojenská přítomnost ruských jednotek okamžitě vyvolala obavy z pozemní akce, ke které by mohlo dojít. Obavy z možného vyostření konfliktu podpořily také (nepotvrzené) zprávy o tom, že ruští zemědělci v příhraničních oblastech dostali příkaz co nejrychleji (údajně do tří dnů) dokončit probíhající žně a „vyklidit“ pole pro případnou ofenzivu.
Napjatá geopolitická situace, kterou dále vyostřilo sestřelení malajsijského letadla, vedla k uvalení dalšího kola sankcí na vedoucí ruské činitele a vybraná odvětví národního hospodářství. Sankce západu (zatím) přispěly k oslabení rublu a poklesu zájmu investorů o Ruskou federaci. Za poslední tři týdny již zkrachovalo, díky oslabené měně a intervencím, pět ruských cestovních kanceláří. Také investice do retailových realit v Rusku v prvním pololetí propadly o plných 96 %.
Není to však pouze Rusko, které doplácí na uvalení sankcí. Prezident Putin včera oznámil, že zadal svým poradcům, aby vypracovali seznam protiopatření, která by měla být odpovědí na sankce Západu.
Na základě dnes zveřejněných makrodat pak můžeme usuzovat, že zhoršení vztahů mezi Ruskem a EU již má své (první) oběti. Objednávky průmyslového zboží v Německu za červen klesly nejvíce za posledního dva a půl roku (o 3,2 %). Trh přitom očekával růst objemu objednávek o 0,9 %. Toto číslo není příliš povzbudivé ani pro českou ekonomiku, pro kterou je Německo hlavním obchodním partnerem. Průmysl v ČR přitom, dle dnes zveřejněných dat, vykázal velmi silný meziroční růst, který táhly především automobilky. Prodej aut do zahraničí byl navíc hlavním tahounem přebytkové obchodní bilance ČR.
Všechny tyto údaje naznačují, že závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu, může být velkou překážkou růstu hospodářství, jestli Rusko skutečně uvalí sankce na Západ a dojde k utlumení obchodní výměny. Situace na východní Ukrajině a s ní související geopolitické riziko je patrně důvodem, proč dnes oslabují všechny středoevropské měny (koruna,
zlotý a forint).
Koruna je vůči euru dokonce nejníže od roku 2009, když v průběhu dne stálo jedno
euro více než 28
Kč. Investoři se patrně obávají vyhrocení situace na Ukrajině, zvyšuje se jejich averze k riziku a opouštějí (potenciálně) zranitelné měny, což vede k jejich depreciaci. Následující graf ukazuje propady koruny, zlotého a forintu proti euru během dnešního obchodování na forexovém trhu.

Zdroj: Bloomberg, Reuters