Poslední statistická data ukazují na to, že německá ekonomika slábne. Je to patrné na pomalém růstu výrobního sektoru, poměrně pomalém růstu objednávek a na poklesu maloobchodních tržeb. Nemůžeme sice s jistotou tvrdit, že se tento vývoj nakonec skutečně projeví v celé ekonomice, ale smysl by to dávalo. Zbytek eurozóny si nevede dobře, což se projevuje na německých exportech do tohoto regionu. A slábne i mezinárodní obchod. Je tak namístě ptát se na to, jak by Německo na negativní ekonomický vývoj reagovalo.
Je možné, že by v Německu došlo ke stimulaci domácí poptávky? Konkrétně by mohlo dojít k uvolnění fiskální politiky nebo ke zvýšení růstu reálných mezd tak, jak navrhuje Bundesbanka. Takový vývoj ale podle našeho názoru není pravděpodobný. Německá vláda dává totiž velkou důležitost tomu, aby dosahovala vyrovnaného rozpočtu. Německé firmy pak nechtějí, aby jejich konkurenceschopnost poklesla. V této souvislosti se obávají zejména plánovaného zavedení minimální mzdy, ke kterému by mělo dojít v roce 2015 a které povede k celkově vyššímu růstu mezd.
Je možné, že by Německo podpořilo stimulační politiku na úrovni celé eurozóny? Jestliže německá ekonomika skutečně zeslábne, mohla by být tato země například vstřícnější k veřejným investicím financovaným na celoevropské úrovni. Takové investice by mohly vyvážit pokles veřejných investic, který vyvolalo fiskální utahování. Je tu také možnost, že by Německo souhlasilo s pomalejším snižováním fiskálních deficitů v těch zemích eurozóny, kde se tyto deficity drží na vysokých úrovních. Podle našeho názoru je podobný posun v německé politice pravděpodobný. Zmíněné kroky by totiž nepřímo podpořily německou ekonomiku a zároveň by uspokojily požadavky větších členských zemí eurozóny.
Je možné, že by Německo tlačilo na oslabení eura? Domníváme se, že tato možnost není pravděpodobná. Silné euro totiž Německu prospívá, protože cenová elasticita německých exportů je díky jejich vysoké sofistikovanosti velmi nízká. Německé importy pak většinou pocházejí ze zemí mimo eurozónu.
Jestliže tedy dojde k oslabení německé ekonomiky, pak tato země zřejmě podpoří více investic v Evropě (například v energetickém sektoru a v dopravě). Vzrostla by také pravděpodobnost zvýšení rozpočtové flexibility i monetární stimulace, ovšem výměnou za příslib dalších strukturálních reforem. To vše by bylo pro Evropu výhodné.
Zdroj: Natixis