Aktualizováno Index nákupních manažerů v průmyslu eurozóny se za listopad podle předběžných výsledků snížil na 50,4 bodu z 50,6 v říjnu. Odhady byly nastaveny na 50,8 bodu, ovšem po horších číslech z Německa i Francie se těžko dal čekat takto vysoký výsledek. Index se po mírném říjnovém růstu vrací níž a nachází se blízko neutrální hranice 50 bodů, což značí téměř stagnující aktivitu v sektoru.
Průmyslová výroba podle průzkumu mírně zrychlila. Naopak objednávky třetí měsíc v řadě klesaly a stejně tak se snižoval i objem rozpracovaných zakázek, což vyhlídky pro tempo výroby zhoršuje. Zaměstnanost se neměnila, což platí jak pro průmysl, tak pro sektor služeb. Službám se v eurozóně za listopad vedlo znovu lépe než průmyslu, ale i zde vidíme zhoršení oproti předchozímu měsíci a zaostávání za odhady. PMI ve službách klesá na 51,3 bodu.
Zatímco minulý měsíc přinesl nadějný růst německého indexu nákupních manažerů, listopad naděje naopak tlumí. Průmyslový PMI padá dle předběžné zprávy na 50 bodů, tedy hranici indikující stagnaci aktivity. Čekal se naopak mírný růst na 51,5 z předchozích 51,4 bodu. Negativně v průzkumu působí zejména značný pokles nových objednávek z důvodu slabé domácí i zahraniční poptávky. Samotná výroba v listopadu zpomalila. Horší byl rovněž PMI ze sektoru služeb, ačkoli se stále drží nad padesátkou, konkrétně 52,1.
Průmyslový PMI ve Francii se sesunul podle předběžných údajů na 47,6 z 48,5 bodu a nedosáhl tak na konsensus počítající naopak s mírným zlepšením. Ve službách vypadá situace o něco lépe, když došlo k růstu příslušného indexu na 48,8. Celkově však negativní dojem převládá.
Listopadový průzkum mezi nákupními manažery v eurozóně vyznívá negativně, když tlumí naděje z předchozího měsíce. Dostává se nám dalšího potvrzení, že Francie je klíčovou brzdou celého bloku. PMI se zde nachází na jedné z nejnižších úrovní. Příznivý není ani výsledek z Německa a to zejména kvůli propadu poptávky, který se netýká jen zahraničí, ale i domácí ekonomiky. Německo s Francií mohly samy o sobě stáhnout celkový index za eurozónu dolů i výrazněji. Nakonec ale pokles tohoto indexu není až tak velký, což naznačuje, že situace ve zbytku eurozóny se v listopadu příliš nezhoršovala. Údaje z ostatních zemí ale dorazí až později.
Rizika pro růst plynoucí z nedostatečných reforem zůstávají pro eurozónu, především její druhou a třetí největší ekonomiku, značný problém. Pesimismu na druhé straně brání oslabení měny, které by mělo pomoci profitovat ze zahraniční poptávky. Stejně tak je pro eurozónu příznivá levnější ropa. Smíšený dojem zatím vyvolává fiskální politika. Na jedné straně je tu německá neústupnost podpořit vládními výdaji poptávku, na straně druhé šance, že ostatní země dokáží díky benevolenci Komise znovu odložit úspory a tím o něco méně dusit ekonomiku. Ačkoli tedy výhled pro eurozónu není úplně černý, úvahy o pokračování měnového stimulu ze strany ECB tu zůstávají a trend PMI pravděpodobnost nového zásahu zvyšuje.