Řecká koaliční vláda má dnes poslední pokus na to, aby parlamentem protlačila svého prezidentského kandidáta - bývalého evropského komisaře Stavrose Dimase. Ve třetím kole volby potřebují vládní politici sehnat alespoň 180 hlasů a doposud jejich kandidáta podporovalo (v druhém kole) pouze 168 hlasů. Vládní koalice bude spoléhat na hlasy odpadlíků a stran, které se pohybují na hraně volitelnosti (zejména Nezávislého Řecka). I tak je ale hodně pravděpodobné, že ani ve třetím kole vládní prezidentský kandidát neprojde. Pak by (pravděpodobně v lednu) musely být vypsány předčasné parlamentní volby.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění si udržuje slušný náskok extrémně levicová Syriza, která by se tak teoreticky mohla v roce 2015 dostat k moci. To je dozajista noční můra řady investorů, ale především také Evropské komise. Ta v posledním roce výrazně zlepšila svá hodnocení Řecka - po šesti letech recese v řadě konečně v roce 2014 nastartoval opatrný růst, zlepšují se vývozy a primární bilance rozpočtu je v přebytku. Řecko ale potřebuje vytrvat ve strukturálních reformách, aby se dostalo na dráhu rychlejšího růstu. Bez něj nemá moc šancí stávající sumu veřejného dluhu v budoucnosti splatit.
Pohled do programu Syrizy ale ukazuje, že extrémní levice se chce spíše vydat směrem zpátky. K hlavním bodům programu patří zvýšit vládní výdaje o 11 mld. euro (a financovat je vyššími daněmi), vrátit důchodcům vánoční bonusy a zvýšit minimální mzdu na 750 euro. Těžko věřit, že by se s takovým programem dařilo ve velkém vytvářet nová pracovní místa, která Řecko potřebuje ke snížení více než 25%ní nezaměstnanosti. Bez nižší nezaměstnanosti pak těžko doufat v návrat rychlejšího růstu.
Forex
Eurodolar se včera v hubeném povánočním obchodování vrátil pod EUR/USD 1,22 a dařit by se mu mohlo i dnes, neboť řecký parlament čeká hlasování o prezidentském kandidátovi navrženém vládou. Připomeňme, že pokud se pro podporu Stavrose Dimase nenajde v parlamentu dostatek hlasů, tak budou vyhlášeny předčasné parlamentní volby, přičemž v takovém případě by hlavním favoritem byla politická strana Syriza (která má z pohledu trhů - mírně řečeno - poněkud kontroverzní program).
Zajímavé věci se však v uplynulých dnech děly v regionu, zejména pak v Polsku. Slabý výsledek maloobchodních tržeb za listopad poté, co ani čísla z průmyslu ve stejném měsíci nedopadla dvakrát dobře, vrací opět do hry další snížení úrokových sazeb (při vědomí, jak těsně neprošlo hlasování o snížení sazeb o 50 bps v listopadu). Zlotý tak při nízkých zobchodovaných objemech oslabil dokonce na dvou a půlletá minima vůči euru (EUR/PLN 4,40). Trhy možná povzbudily i komentáře ministra financí Szczurka, jenž uvedl, že rozumné oslabení zlotého ekonomice spíše prospěje. Pod tlakem, i když ne tak zásadním, byly i koruna a forint. Obě měny za týden oslabily cca o 0,5 %.
Směrem ke konci roku je možné, že vyšší volatilita (vzhledem k mělčím trhům) přetrvá, nicméně ztráty zlotého jsou podle nás krátkodobého charakteru a v novém roce lze očekávat spíše jejich korekci. Volatilitu forintu může v následujících pár dnech podpořit i možná snaha autorit dosáhnout příznivějšího kurzu pro přepočet části vládního dluhu denominovaného v zahraničních měnách.