Opravdu si někdo myslí, že dnes by Wall Street pomoc nedostala?

Ředitelé velkých bank na Wall Street si dál stěžují na to, jak jim škodí zvýšená regulace. Tok peněz směrem k těmto firmám tomu ale nenapovídá. Naopak. Velké investiční banky, které přežily rok 2008, vstoupily do nového zlatého věku. Může se to zdát neuvěřitelné, ale tento věk je charakterizován obrovskými zisky a bonusy, zároveň však také rostoucí mocí, kterou má Wall Street nad místní i celonárodní politikou.

V týdnech a měsících po pádu Lehman Brothers a po problémech bank Merrill Lynch, Morgan Stanley a Wachovia převládal názor, že celá struktura finančního systému vykazuje vážné nedostatky a je potřeba hlubokých změn. Wall Street došla k bankrotu doslova i z morálního hlediska. Pokud nějaký systém kdy potřeboval reformu, bylo tomu zde. Investiční banky se spoléhaly na krátkodobé finance, nával paniky z nich tak učinil insolventní firmy. Systém odměn vyhovoval těm, kteří riskovali s penězi jiných.

Fed se spolu s ministerstvem financí zaměřil namísto změny systému na jeho zachování. Rychlé fúze bank, poskytování nového kapitálu, nových úvěrů a podobné operace byly běžným rysem. Pak přišel Fed s kvantitativním uvolňováním a banky byly schopny získat krátkodobé financování v podstatě zadarmo. Tyto dárky nedoprovázely žádné požadavky na změnu. Regulátoři chtěli, aby banky zvýšily své rezervy a zbavily se některých činností. Základ ale zůstal stejný. Sám Fed uznává, že celý model financování je nadále stejný a velcí institucionální investoři v podstatě rozhodují o tom, které banky přežijí a které ne.

Konkurence na Wall Street klesla na minimum. Dříve tu spolu soupeřily stovky firem, dnes jich zbylo jen pár. Velká jména jako Bear Stearns, Lehman Brothers či Merrill Lynch zmizela a jejich zbytky tvoří součást větších firem. Byl vytvořen oligopol, který ve druhém čtvrtletí roku 2014 vydělal podle WSJ 40,23 miliard dolarů. Jde o druhé největší zisky za posledních 23 let. A je pravděpodobné, že za rohem čekají ještě lepší časy. Poptávka po akciích a dluhopisech roste stejně jako poptávka po poradenství v oblasti fúzí a akvizic. Ekonomie hovoří o tom, že příliš vysoké zisky v nějakém sektoru vedou k tomu, že do něj vstoupí nová konkurence. Na Wall Street to ale neplatí. Současní hráči mezi sebou stále do určité míry soutěží, nových ale nepřibývá. Bariéry vstupu jsou obrovské a evropské banky, které byly dříve určitou alternativou, se stahují.

Jednou přijde další finanční krize a krátkodobé finance se od bank opět odvrátí. Fed bude znovu čelit otázce, zda zachraňovat, či nechat padnout. Vláda tvrdí, že podpory se už nikomu nedostane, ale JPMorgan Chase, Bank of America, Citigroup a Wells Fargo nyní spravují 8,2 bilionu dolarů aktiv. Tedy o 28 % víc než před rokem 2008. To také odpovídá téměř polovině amerického HDP. Myslí si někdo, že by vláda nechala nějakou z velkých bank padnout? Můžeme jen doufat, že další krize bude dost hluboká na to, aby si vynutila fundamentální změny v tom, jak velké banky fungují.

Zdroj: The Atlantic