Akciové trhy a s nimi řada zranitelnějších měn z emerging markets nezažívá v posledních hodinách a dnech nejlepší období. Důvod je jednoduchý - hlavní tržní zápletkou jsou čas od času vracející se obavy z toho, že americká centrální banka bude muset přitvrdit svoji politiku.
A takové obavy mají opravdu reálný základ, neboť již příští středu zasedá Fed, resp. FOMC (výbor řídící měnovou politiku) a bude se muset vyrovnat s neopominutelným faktem, který říká, že americký trh práce je opravdu v dobré kondici. Jinak řečeno (ne)zaměstnanost dosahuje úrovní, které jsou slučitelné jen s velmi solidní konjunkturou a tento fakt přitom nemůže nijak zásadně zpochybnit ani argument, že mzdy stále rostou jen 2 % meziročně. Nominální růst totiž možná není nic moc, ale reálně (díky levné ropě, jež stlačila inflaci) dosahují přírůstky amerických mezd nejvyšších hodnot od roku 2006.
Příští týden ze strany FOMC tedy půjde o to, jak přeformulovat svoji rétoriku, aby si centrální banka uvolnila prostor k prvnímu zvýšení úrokových sazeb a také o to, že k němu může dojít již na červnovém zasedání Fedu. O tom, zdali k růstu úroků nakonec dojde (což je náš základní scénář), však mohou spolurozhodnout trhy. Pokud jejich obavy z brzké akce Fedu povedou k výrazným pohybům, které by utáhly finanční podmínky v USA (čti další zpevnění USD, růst dolarových úroků a rizikových marží), tak se FOMC může snadno takového vývoje zaleknout a bez ohledu na dobrou makroekonomickou situaci hodit zpátečku. Na takovém jednání Fedu by nebylo nic překvapivého - konec konců v nedávné minulosti jsme takovou reakci zažili již několikrát.
Region
Včerejší verbální intervence Vladimíra Tomšíka na korunu příliš nezapůsobily. Člen bankovní rady Tomšík včera komentoval toleranci ČNB vůči odchylkám od inflačního cíle a zdůraznil, že posilování koruny k hladině 27 EUR/CZK zvyšuje pravděpodobnost intervencí ze strany ČNB. Také guvernér Singer včera zopakoval, že ČNB bude tolerovat pohyb inflace okolo nuly, ale zároveň je připravena reagovat v případě sekundárních negativních dopadů klesajících cen ropy do české ekonomiky, přičemž připomněl, že nikdy nevyloučil posun hranice kurzového závazku. Za zmínku stojí i návrh vládního zákona současné vlády, který kdyby prošel oběma komorami parlamentu, by omezil pravomoci prezidenta při jmenování bankovní rady. Nicméně korunu žádná z těchto zpráv výrazněji neovlivnila. Oslabovaly naopak jak maďarský forint, tak polský zlotý, které spíše než domácí události ovlivnil výhled na zvyšování sazeb v USA.
Z pohledu regionálních událostí je dnešek nezajímavý, pozornost přitáhnou až páteční polská inflační čísla.
Dluhopisy
Pokračující tlak na evropské vládní výnosy, který vyplývá zejména z pondělního spuštění QE v eurozóně, se včera spolu s výprodejem akciových trhů projevil na amerických vládních výnosech. Výnosy poklesly podél celé výnosové křivky a to paradoxně i za asistence dalšího jestřábího výroku ze strany vedení Fedu. President dallaského Fedu Richard Fisher argumentoval, že úrokové sazby by měly jít ve Spojených státech vzhůru raději dříve a pozvolněji než později a rychle.
Proti proudu sestupujících výnosů v eurozóně jdou rostoucí výnosy řeckých vládních dluhopisů a to na pozadí zpráv z Atén o tom, že vládní rozpočet je v troskách a nová vláda hledá eura, kde se dá. Dokonce se zvažuje i o tom, že vláda sáhne na rezervy ve fondu sociálního zabezpečení, který obstarává výplaty penzí. To může naznačovat, že bez peněz MMF a zemí EU, tak může být default Řecka (a uvalení devizových kontrol) blíže, než jsme si mysleli.