Slovinsko a Chorvatsko jsou sousedé, obě země tvořily součást bývalé Jugoslávie a nyní jsou členy EU. Jedna z nich se ale těší pozoruhodnému oživení z bankovní krize, zatímco druhá vykazuje pouze záblesky zlepšení po šesti letech bez růstu. Slovinská ekonomika rostla minulý rok o 2,6 %, chorvatská klesla o 0,4 %. Rozdíl v tempu růstu by se měl letos snížit – Slovinsko by mělo zpomalovat, zatímco Chorvatsko zrychluje a nechává ty nejhorší roky za sebou. Jeho hospodářství by mělo těžit z rostoucích exportů a fondů poskytovaných z EU. Naopak v případě Slovinska se projeví menší dynamika exportů a útlum financování ze strany EU. I tak by ale měla tato země nadále udávat tempo a Chorvatsko by se mělo držet za ní.
Není to tak dávno, kdy se o Slovinsku hovořilo jako o dalším Kypru. Dnes ovšem dosahuje tempa růstu, které leží na dvojnásobku průměru EU. Jeho ekonomika je zaměřena na exporty, a ty rostly v posledním čtvrtletí minulého roku meziročně o 8,4 %. Země těží z oživení v eurozóně a pomohly jí i finance z EU zaměřené na investice do infrastruktury. Rovněž vládní výdaje se zvýšily, jejich meziroční tempo růstu dosáhlo v posledním čtvrtletí minulého roku 1,2 %. Šlo o první zvýšení této položky po čtyřech letech úspěšné fiskální konsolidace. Poptávka soukromého sektoru ale zůstává i nadále slabá, což je v jihovýchodní Evropě typické.
Ivan Drazetic z InterCapital Securities říká, že „letos se čeká nižší tempo růstu, které bude odrážet menší tok financí z EU“. Ty totiž v minulém roce dosáhly mimořádně vysoké výše. Spotřeba domácností bude podle něho pravděpodobně stagnovat. Vláda by měla snížit deficit z 5,5 % v roce 2014 na 3 % v roce letošním. Celkově by slovinská ekonomika měla v roce 2015 dosáhnout růstu ve výši kolem 2 %. Zároveň se projeví „importovaná deflace“ a nezaměstnanost se bude dát držet na vysokých 10 %, tvrdí ekonomové z InterCapital Securities.
Hypo Alpe Adria je optimističtější, protože čeká 2,3% růst, který by měla táhnout silnější poptávka z EU, nižší ceny ropy a lepší důvěra odrážející program kvantitativního uvolňování prováděný Evropskou centrální bankou. InterCapital čeká, že růst slovinské ekonomiky se v roce 2016 zvedne na 2,5 %. Slovinské banky jsou dnes už vnímány jako bezpečné, protože prošly programem rekapitalizace.
Chorvatsko na konci minulého roku také pozitivně překvapilo, i když růst ve výši 0,3 % určitě není známkou silného oživení. Za celý rok došlo k poklesu ekonomiky ve výši 0,4 %, na konci roku pomohly zejména sílící exporty. Objevují se také známky toho, že poptávka soukromého sektoru už neklesá tak rychlým tempem. Veřejné výdaje klesly meziročně o 0,5 %. Celkově se zdá, že pro nejmladšího člena EU také svítá na lepší časy.
InterCapital očekává, že letos poroste chorvatská ekonomika o 0,4 %, protože země by měla získat téměř 1 miliardu eur z EU fondů (dvojnásobek částky z roku 2014). Měla by také přestat klesat spotřeba domácností. Banka tvrdí, že „odeznívající efekt oddlužení domácností a korporátního sektoru by dokonce mohl vést k takovému oživení poptávky, které by eliminovalo nižší růst exportů“. Oživení by pak mělo získat na větší síle v roce 2016, růst HDP by měl podle očekávání dosáhnout 1 %.
Hypo a ale podobný optimismus nesdílí. Letos podle nich přijde stagnace a možná další pokles. Trh práce bude dále stagnovat, přímé zahraniční investice se budou držet v útlumu. Kvůli volbám se může stát, že rozpočtový deficit dosáhne 5 % HDP, což by se nelíbilo Bruselu. Mezi největší rizika ale patří možná krize zdravotního systému. Chorvatská vláda tvrdí, že provádí bolestivé reformy. Předkrizová tempa růstu byla podle ní nafouklá realitní bublinou a dnešní utlumený růst by měl být vnímán v tomto kontextu. Je ale pochopitelné, že se Chorvaté na svého severního souseda dívají s určitou mírou závisti.
Zdroj: BeyondBrics