S tím, jak se blíží další splátky řeckého dluhu, zvyšuje se pravděpodobnost vystoupení Řecka z měnové unie – tzv. Grexit (6. května by mělo Řecko splatit MMF dalších 200 mil. EUR). Pravděpodobnost, že země opustí EMU je aktuálně vyšší, než v dobách nejhlubší krize z roku 2008. Není proto od věci podívat se na možné důsledky vystoupení Řecka z měnového bloku. Je přitom zapotřebí rozlišovat mezi krátkým a dlouhým obdobím.
V krátkodobém časovém horizontu by (s největší pravděpodobností) došlo k prudkému oslabení řecké drachmy, banky by ochromil credit crunch, státní rozpočet by se propadl do záporu, inflace vystřelila do dvouciferných hodnot a řecká ekonomika by se ponořila do hluboké krize (když bankrotovala Argentina, HDP propadl o 11 %). Drachma by lehce mohla zatratit přes 50 % své hodnoty, což by podle držitele Nobelovy ceny Christophera Pissaridese znamenalo největší mzdový škrt v historii země. Řekové totiž dovážejí většinu spotřebovávaného zboží ze zahraničí a slabá domácí měna by importy extrémně prodražila (něco podobného jsme sledovali v průběhu měnové krize v Rusku na konci loňského roku).
V dlouhodobém horizontu by mohly být důsledky odchodu Řecka z EMU naopak positivní, země by mohla obnovit svoji konkurenceschopnost (primárně prostřednictvím devalvace) a uvolněná měnová politika by ekonomice poskytla potřebnou oporu.
Jak ovšem vyplývá z posledního reportu Merril Lynch, tak příznivé efekty případného návratu k drachmě jsou podmíněné realizací dlouho odkládaných strukturálních reforem, primárně na trhu práce. Bez nich jsou naděje Řecka na ekonomické oživení, i s vlastní měnou, mizivé.
Je proto mimořádně diskutabilní, zdali by bylo Řecko schopné a ochotné, po opuštění eurozóny, nepopulární reformní kroky uskutečnit. Vždyť ani nebývale silný nátlak mezinárodních věřitelů (zatím) ke kýženým reformám nepřispěl a představa, že po opuštění EMU bude motivace řeckých politiků ke změnám vyšší, je zřejmě lichá.
Damoklův meč, v podobě Grexitu, který nyní visí nad celým Řeckem, vytváří minimálně tlak na implementaci potřebných reforem. Odchodem z EMU by tato hrozba zmizela a s ní možná i snaha politických elit národní hospodářství reformovat (jen pro připomenutí, předčasné volby vyhrála Syriza právě díky odmítání úsporných opatření a rozpočtových škrtů).
Dnes sice přicházejí z Řecka zprávy, že jednání se zahraničními věřiteli o víkendu pokročila, avšak podobných zpráv jsme od začátku roku slyšeli nespočet a na finální verzi balíku reforem, kterým MMF a EU podmiňují další pomoc, se stále čeká.
Výnosy řeckých státních dluhopisů dnes rostou napříč všemi splatnostmi, burza v Aténách (representovaná indexem ASE) se aktuálně pohybuje na zelené nule. „Řecká otázka“ už sice na eurodolar nedoléhá s takovou intenzitou jako na počátku roku, avšak případný neúspěch ve vyjednávání by mohl poslat eurodolar opět dolů. Kromě Grexitu je pro kurz eura důležité také čtvrteční hlasování ve Velké Británii. Vítězství konzervativců, kteří slibují uspořádaní referenda o setrvání v EU, by mohlo dostávat libru pod tlak.
Zdroj: BBG, RTRS, Bank of America