Letos je to přesně čtvrt století, kdy novozélandská centrální banka přešla na nový měnověpolitický režim – cílování inflace. Od té doby začaly cílit inflaci také ostatní měnové autority včetně té české, která přistoupila na tento režim v roce 1998. V českých podmínkách, kde převládala vysoká inflační očekávání, přispělo cílování k rychlému ochlazení cenového vývoje a inflace se hbitě přiblížila ke svému cíli (ten původně činil 3 %, od ledna 2010 má, po vzoru ECB, hodnotu 2 %).
Inflaci explicitně cíluje také Evropská centrální banka (ECB), Bank of England (BoE), Bank of Japan (BoJ), kanadská centrální banka, měnové autority v Čile, Izraeli, Švédsku, Finsku, Španělsku, Austrálii, Brazílii, Mexiku, JAR, Norsku a dalších zemích. Podle počtu zapojených zemí by se mohlo zdát, že inflační cílení je velmi úspěšný měnověpolitický režim.
V poslední době však centrální banky své cíle dlouhodobě podstřelují (viz např. ECB, BoE, BoJ, ČNB, aj.) a množí se proto spekulace, zdali by nestálo za úvahu cíl změnit/zvýšit (z centrálních bank velkých zemí naplňuje inflační cíl pouze ta kanadská).
Aktuálně je cíl většiny cedulových bank nastaven na 2 %, avšak dle agentury Bloomberg by stálo za zvážení jeho zvýšení například na 4 %. Bývalý šéf Fedu Ben Bernanke minulý měsíc prohlásil, že by byl otevřený diskusi o zvýšení inflačního cíle pro americkou centrální banku (Fed při rozhodování o úrokových sazbách kromě inflace sleduje jaké míru nezaměstnanosti).
Bernanke dodal, že inflační cíl není žádné magické číslo, které by mělo zůstat navěky stejné. Bernankeho kolega z bostonského Fedu doplnil, že cíle pro inflaci byly nastaveny příliš nízko a je na čase uvažovat o revizi (směrem výše). Že se nejedná o utopické vize, dokazuje příklad Japonska, kde tamní centrální banka v roce 2013 zvýšila inflační cíl o 100 bps. na 2 % ve snaze odvrátit deflační scénář.
Nezodpovězenou otázkou však zůstává, proč by měly trhy centrálním bankéřům věřit, že dokáží trefit např. 4procentní inflační cíl, když nejsou schopni dotlačit inflaci ani na poloviční úroveň. Zde je v sázce kredibilita měnové autority, která je pro celý režim inflačního cílování naprosto stěžejní. Pokud totiž trhy bance nevěří, tj. neberou vážně její inflační prognózu, potom je jakákoliv snaha centrální banky ukotvit inflační očekávání a potažmo inflaci samotnou marná.
Zdroj: BBG