Americká centrální banka dnes investory nechala nahlédnout pod pokličku svého červnového zasedání. Z něj mimo jiné vyplynulo, že střední hodnota na výši sazeb pro konec letošního roku sice zůstala na 0,625 %, což značí dvojí zvýšení, rizika pro naplnění scénáře se však vychýlila směrem dolů. A to s ohledem na narůstající počet centrálních bankéřů vyhlížejících pouze jedno čtvrtprocentní zvýšení. Červnové jednání taktéž upravilo projektovanou trajektorii vývoje sazeb pro příští roky.
Pozornost Fedu i proto míří k přicházejícím datům z ekonomiky. Zveřejněný zápis pak odhalil, že trendování inflace pod vytyčeným cílem v hlavní míře odráží pokles v cenách neenergetických importů a především energií. V obou případech by však počínaje příštím rokem mělo podle vyjádření Fedu docházet ke stabilnímu nárůstu. Avšak především vývoj v cenách ropy posledních dnů znamená riziko, které červnové zasedání nemohlo ještě zahrnout. Nižší ceny ropy mohou výrazně prodloužit tranzitivní periodu spojenou s pozitivním nákladovým šokem a přiblížení tempa růstu cen k stanovenému cíli oddálit. Hlavní hrozbou je pak tlumící efekt na tvorbu inflačních očekávání jednotlivých účastníků trhu. Zápis uvádí, že inflační očekávání jsou výše než v úvodu roku, přesto zůstávají stále poměrně nízko (i když stabilizované). Jinými slovy tak hrozí ukotvení na nižší úrovni s následným reflexivním vlivem na stávající vývoj inflace.
Obavy z nastíněného scénáře přiživuje také vývoj na trhu práce. Autorita v zápisu sice zdůrazňuje zlepšení v obecném vývoji a podmínkách, avšak nejnovější data optimismus mírní. Solidní tvorba pracovních míst pokračuje, v červnu však poměrně výrazně poklesla míra participace (zapojení populace na trhu práce), jejíž pozitivní květnový vývoj autorita v zápisu kvitovala. Taktéž příznivý trend ve mzdách se v červnu zadrhl, když jsme byli svědky stagnace. Nižší tempo růstu mezd formuje spotřebitelskou poptávku, která vedle ceny pohonných hmot (stlačují je nižší ceny ropy) představuje další klíčový faktor pro inflaci. Bez zrychlení ve mzdách tak z této strany nelze čekat přespříliš značnou dodatečnou podporu.
Zástupnou roli stimulačního prvku spotřebitelské poptávky by však mohlo zaujmout rozpouštění akumulovaných úspor, které do velké míry souvisí s nižšími výdaji na pohonné hmoty. Větší aktivitě spotřebitelů nahrávají také rostoucí ceny bydlení (při vyšším bohatství jsem ochoten více utrácet) a nadále rekordně vysoká spotřebitelská důvěra. Domácnosti navíc mohou využít relativně nízkých cen cizích zdrojů, v nichž se odráží uvolněná měnová politika centrální banky.
Implikací spotřební aktivity je kromě vlivu na vývoj v inflaci také příspěvek hrubému domácímu produktu. Ten v prvním čtvrtletí klesl anualizovaně o 0,2 %, když se promítla utlumená spotřeba a hodnota čistého exportu, u něhož však Fed pro druhé čtvrtletí vyhlíží výrazně menší negativní příspěvek. Připomeňme, že projekce centrální banky na letošní rok počítá s růstem americké ekonomiky o 1,8 – 2 %. V letech 2016 – 2017 má poté reálný produkt svým tempem předbíhat produkt potenciální a uzavírat tak mezeru výstupu s následnými konsekvencemi pro trh práce (posun míry nezaměstnanosti k přirozené hodnotě). U samotných prognóz pak Fed vybízí k opatrnosti, a to především s ohledem na nižší než očekávanou aktivitu v prvním pololetí, která může tlumit růstové progres hospodářství k modelovaným scénářům. Mezi hrozby patří také případné zpomalení tempa růstu čínského hospodářství, či eskalace napětí v eurozóně odvíjející se od řešení řecké krize.
Celkově tak zápis z červnového zasedání převratná zjištění nenabídl. S ohledem na vývoj v ceně ropy a na trhu práce s uvedenými implikacemi však vybízí k úvahám o dalším postupu vrcholné autority americké měnové politiky. Zářijový termín je ze hry a Fed tak nyní musí obezřetně hodnotit přicházející data, která jakékoliv urychlení normalizace neumožňují. Po odeznění řeckého tématu tak jeho kroky budou sledovány ještě bedlivěji