Zdá se, že trh s uměním prochází nikdy nekončící růstovou spirálou a ta už se stala normálním jevem. Většina lidí tak již vzdala úvahy o tom, kdy zde přijde propad cen. Na rozdíl od doby před dvaceti či třiceti lety dnes žijeme ve světě, kdy je ekonomický růst generován hlavně mimo západní ekonomiky. Přichází z Latinské Ameriky, Číny, Indie a celé jihovýchodní Asie. O růstu bohatství v zemích, které jsou významnými vývozci ropy, nemluvě. S tímto rozšiřováním globální prosperity jde ruku v ruce další významný faktor: Politická nestabilita, která vede společenské elity k tomu, že se snaží nechat si otevřeno co nejvíce možností ohledně toho, kde budou žít.
Lidé se mohou stěhovat mimo svou rodnou zemi kvůli daňovým výhodám, nebo utíkají před autoritářskými režimy. Čínské a ruské elity stále častěji posílají své děti na studia do zahraničí a také se tam samy stěhují. A když chcete převést své bohatství z kolabujícího rublu do nějakého jiného aktiva, umělecká díla jsou dobrým kandidátem. Hodnota těchto aktiv nedosahuje pouhých tisíců liber, ale milionů liber. Giovanni Gasparini, který pracuje pro Christie's, v této souvislosti uvádí: „Umění je atraktivní z hlediska uložení likvidity, protože nedochází k poklesu jeho hodnoty v čase. Jinak je tomu třeba u jachet. Ty mohou rychle ztratit na hodnotě například kvůli technologickému pokroku“.
Podle Christie's se nyní řada obrazů od Picassa prodává do Asie. To naznačuje, že významní investoři z této oblasti velmi rádi kupují umělecká díla ze Západu. Klasická a velmi vzácná díla tak v podstatě neznají hranice. K tomu si drží svou hodnotu a předčí tak i aktiva, jako je bitcoin. Ten měl být samým vrcholem vzácnosti, ale nyní se potácí v problémech, nemluvě o tom, jak nudný je na něj pohled.
Vývoj na trhu s uměním odráží hlavně rostoucí bohatství ve světě – ekonomický růst v Indii, Číně a řadě dalších zemí. Z nich přichází velmi bohatí investoři a klasická umělecká díla ze Západu tak budou stále více mířit na východ a jih. Transfer bohatství tímto směrem je globálním jevem a trh umění se chová podle toho. Na Západě se toho dnes už moc nevyrábí – iPhone může být navržen a sestrojen v Kalifornii, ale vyrábí se v Číně. Západ ale dokázal produkovat hodně uměleckých děl a po těch je ve zbytku světa obrovská poptávka. Pokud bude světová ekonomika dále růst, bublina na trhu s uměním v dohledné době nepraskne.
Autorem je J.J. Charlesworth.
Zdroj: news.artnet