Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Proč americké banky (ne)budou beneficienty normalizace měnové politiky Fedu?

Proč americké banky (ne)budou beneficienty normalizace měnové politiky Fedu?

16.9.2015 15:00
Autor: Jan Šumbera, Patria Research

Většina amerických bankovních domů bude čtvrteční rozhodnutí amerického Fedu ohledně možné úpravy měnové politiky vyhlížet skutečně netrpělivě. Nastavení úrokových sazeb totiž v zásadní míře ovlivňuje jejich dominantní výnosovou složku v podobě čistého úrokového příjmu, jehož výše závisí na realizované čisté úrokové marži ((úrokový výnos – úrokový náklad)/průměrná hodnota úročených aktiv).

Do ní se růst referenčních sazeb Fedu promítá pozitivně především s ohledem na zprostředkovaný dopad do sazeb úvěrových produktů. Obchodní banky totiž dokáží poměrně rychle přenést vyšší náklady na své klienty (vyjma těch chráněných fixací), pročež tlačí na růst čisté úrokové marže. Ta se ve druhém čtvrtletí roku dostala na rekordně nízkou úroveň (pod úrovní 3 %), i proto po jejím zvýšení banky pošilhávají a měly by tak být čistým beneficientem normalizace měnové politiky.

Jak už je tomu na finančních trzích zvykem, tak snadné to ovšem nebude. Je pravdou, že by čistá úroková marže mohla doznat růstem referenční sazby podpory, efekt však může být poměrně tlumený. Úvěrové produkty, stejně jako další významnou složku úročených aktiv – dluhopisy, ovlivňuje nejen sazba centrální banky, ale také hospodářský prospekt amerického hospodářství. Ten je v případě USA samotným Fedem hodnocen i nadále velice rezervovaně. Zvýšení sazeb tak ve výsledku může přispět spíše zploštění výnosového křivky, které pro banky nepředstavuje nikterak příznivou indikaci. Důvodem je divergence mezi strukturou výnosů (spíše dlouhý konec křivky) a podobou financování bankovních domů (naopak spíše krátký konec křivky).

Bankovní domy své operace financují ze tří klíčových zdrojů, všechny pak do hlavní míry ovlivňuje právě referenční sazba Fedu. Prvním jsou „overnight“ půjčky poskytované centrální bankou (právě na ně se vztahuje referenční sazba), dále pak mezibankovní úvěry (náklady odvislé od sazby LIBOR, která zpravidla kopíruje referenční sazbu navýšenou o riziko protistrany) a sazby na depozitních účtech (dané celkovou podobou výnosové křivky; banka je může do určité míry řídit). Jestliže dochází k růstu referenční sazby, implikovaně naroste tlak na náklady financování především z mezibankovního trhu. Výsledkem je tlak na čistou úrokovou marži (vyšší úrokové náklady). Zvýšení úrokových sazeb tak paradoxně může zvýšit náklady financování bank, aniž by došlo k proporciálně vyššímu růstu úrokových výnosů.

Jak hledat možné bankovní beneficienty vyšších sazeb Fedu?

Celé výše popsané technicko-akademické cvičení slouží k utříbení výběru možných beneficientů případného zvýšení sazeb amerického Fedu. Jak bylo nastíněno, normalizace přispěje růstu úrokového výnosu. V tomto směru by měl být efekt na jednotlivé banky poměrně podobný. Odlišnosti jsou však patrné v případě možných negativních důsledků vyšších nákladů financování. Banky s vyšší mírou financování depozity by měly nejlépe řídit rozevírání nůžek mezi úrokovými výnosy a náklady (růst čisté úrokové marže), neboť dokáží benefity vyšších sazeb přenést na depozita klientů se zpožděním (což se v případě mezibankovních půjček zcela jistě nepodaří). Navíc vyšší míra financování skrze depozita implikuje reinvestice do dluhopisů s kratší splatností, které budou obzvláště citlivé na růst referenčních sazeb (ono zmiňované zploštění výnosové křivky).


Čtěte více:

Strach ze strachu pohání nervozitu investorů před zasedáním Fedu
14.9.2015 17:05
Nejvlivnější centrální banka na světě poprvé za téměř desetiletí zvažu...
7 stručných důvodů, proč by měl „Fed hike“ přijít už v září, podle Deutsche Bank
15.9.2015 15:00
Ve světle událostí, kterých jsou globální akciové trhy svědky v posled...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
24.5.2018
6:32Fidelity: Geopolitika a její vliv na trhy
23.5.2018
22:05I přes úvodní pokles se dnes Wall Street podařilo zavřít v zelené barvě
18:13Kdy skončí ropní giganti?
17:38Evropské banky pod tlakem - v hlavní roli Itálie! ČEZ -1,6%, USA v červeném
17:33Po negativním ránu se řada trhů stabilizuje, koruně zůstávají ztráty. Trump stále na scéně  
17:01Rusnok: Pomalejší růst koruny může otevřít dveře k rychlejšímu zvyšování sazeb
16:56Hrozí útok investičních „čelistí“. Jak na něj reagovat?
16:17Jak to bude s výplatou dividendy banky Moneta?
16:15Akcionáři Lowe's čekali horší scénář. Akcie rostou  
16:09Pražská burza, finanční trhy: Diskutujte s analytikem a makléřem Patrie 4. června v Liberci!
15:45EUC a.s.: Dluhopis VAR/22 - úroková sazba na druhé výnosové období
15:33Roboti v polích mohou znamenat potíže pro agrochemické giganty
13:48Soros projevil Tesle důvěru? Možná mu šlo o něco úplně jiného
13:29EK varovala ČR, že penzijní systém může ohrozit veřejné finance
12:57Evropská komise: ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura
12:22Jak Sephora vybudovala impérium a přežila apokalypsu
11:08Nálada v eurozóně na 15-ti měsíčních minimech, je čeho se bát?
10:38VIG táhne PX nahoru. Výsledky posílají akcie o 0,96 % výš  
10:21Trump není spokojený a odnáší to i koruna. Optimismus z úvodu týdne je pryč  
9:43Americký Kongres uvolnil pravidla pro dozor nad bankami

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:30UK - Maloobchodní tržby bez PHM, m/m
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
16:00USA - Prodeje starších domů