Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Proč americké banky (ne)budou beneficienty normalizace měnové politiky Fedu?

Proč americké banky (ne)budou beneficienty normalizace měnové politiky Fedu?

16.09.2015 15:00
Autor: Jan Šumbera, Patria Research

Většina amerických bankovních domů bude čtvrteční rozhodnutí amerického Fedu ohledně možné úpravy měnové politiky vyhlížet skutečně netrpělivě. Nastavení úrokových sazeb totiž v zásadní míře ovlivňuje jejich dominantní výnosovou složku v podobě čistého úrokového příjmu, jehož výše závisí na realizované čisté úrokové marži ((úrokový výnos – úrokový náklad)/průměrná hodnota úročených aktiv).

Do ní se růst referenčních sazeb Fedu promítá pozitivně především s ohledem na zprostředkovaný dopad do sazeb úvěrových produktů. Obchodní banky totiž dokáží poměrně rychle přenést vyšší náklady na své klienty (vyjma těch chráněných fixací), pročež tlačí na růst čisté úrokové marže. Ta se ve druhém čtvrtletí roku dostala na rekordně nízkou úroveň (pod úrovní 3 %), i proto po jejím zvýšení banky pošilhávají a měly by tak být čistým beneficientem normalizace měnové politiky.

Jak už je tomu na finančních trzích zvykem, tak snadné to ovšem nebude. Je pravdou, že by čistá úroková marže mohla doznat růstem referenční sazby podpory, efekt však může být poměrně tlumený. Úvěrové produkty, stejně jako další významnou složku úročených aktiv – dluhopisy, ovlivňuje nejen sazba centrální banky, ale také hospodářský prospekt amerického hospodářství. Ten je v případě USA samotným Fedem hodnocen i nadále velice rezervovaně. Zvýšení sazeb tak ve výsledku může přispět spíše zploštění výnosového křivky, které pro banky nepředstavuje nikterak příznivou indikaci. Důvodem je divergence mezi strukturou výnosů (spíše dlouhý konec křivky) a podobou financování bankovních domů (naopak spíše krátký konec křivky).

Bankovní domy své operace financují ze tří klíčových zdrojů, všechny pak do hlavní míry ovlivňuje právě referenční sazba Fedu. Prvním jsou „overnight“ půjčky poskytované centrální bankou (právě na ně se vztahuje referenční sazba), dále pak mezibankovní úvěry (náklady odvislé od sazby LIBOR, která zpravidla kopíruje referenční sazbu navýšenou o riziko protistrany) a sazby na depozitních účtech (dané celkovou podobou výnosové křivky; banka je může do určité míry řídit). Jestliže dochází k růstu referenční sazby, implikovaně naroste tlak na náklady financování především z mezibankovního trhu. Výsledkem je tlak na čistou úrokovou marži (vyšší úrokové náklady). Zvýšení úrokových sazeb tak paradoxně může zvýšit náklady financování bank, aniž by došlo k proporciálně vyššímu růstu úrokových výnosů.

Jak hledat možné bankovní beneficienty vyšších sazeb Fedu?

Celé výše popsané technicko-akademické cvičení slouží k utříbení výběru možných beneficientů případného zvýšení sazeb amerického Fedu. Jak bylo nastíněno, normalizace přispěje růstu úrokového výnosu. V tomto směru by měl být efekt na jednotlivé banky poměrně podobný. Odlišnosti jsou však patrné v případě možných negativních důsledků vyšších nákladů financování. Banky s vyšší mírou financování depozity by měly nejlépe řídit rozevírání nůžek mezi úrokovými výnosy a náklady (růst čisté úrokové marže), neboť dokáží benefity vyšších sazeb přenést na depozita klientů se zpožděním (což se v případě mezibankovních půjček zcela jistě nepodaří). Navíc vyšší míra financování skrze depozita implikuje reinvestice do dluhopisů s kratší splatností, které budou obzvláště citlivé na růst referenčních sazeb (ono zmiňované zploštění výnosové křivky).


Čtěte více:

Strach ze strachu pohání nervozitu investorů před zasedáním Fedu
14.09.2015 17:05
Nejvlivnější centrální banka na světě poprvé za téměř desetiletí zvažu...
7 stručných důvodů, proč by měl „Fed hike“ přijít už v září, podle Deutsche Bank
15.09.2015 15:00
Ve světle událostí, kterých jsou globální akciové trhy svědky v posled...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
21.04.2019
16:23Shiller: Co by druhé Trumpovo vítězství přineslo akciím
8:49Víkendář: Spojené státy propadají nebezpečným falešným nadějím
20.04.2019
16:20Jak osvobodit alžírskou ekonomiku
8:42Víkendář: Nová slovenská prezidentka je „skutečnou populistkou“ a to je dobře
19.04.2019
15:42Nakonec možná budeme řešit, zda je monetární politika dost zelená
8:11Fed se intenzivně připravuje na další útlum, ECB je pozadu
18.04.2019
22:04Americké akcie takřka na historickém maximu
17:56Ministr spravedlnosti Kněžínek oznámil odchod, střídá ho Benešová
17:33Tohle je dobrá dlouhodobá investice...
17:27Solidní americké tržby podpořily dolar, euro potopily indexy aktivity
17:27Summary: Pokles příjmů Morgan Stanley a lepší výhled Schlumbergeru
16:32Jakub Brukner: Jak poznat, zda je akcie levná nebo drahá
15:31Státní dluh ve čtvrtletí stoupl o 109,6 miliardy 1,732 bilionu Kč
14:50Perly týdne: Těžce předražený Uber, optimističtí američtí milionáři a u nás bez diskuse o jádru
13:28WindEurope: Investice do větrné energie přesáhnou v Evropě v roce 2021 100 miliard eur
13:26AVAST: Očekáváme směr k dalším úspěchům (komentář analytika)  
12:51Nejsme sociální síť ani vyhledávač, vzkazuje trhu Pinterest
12:41Babiš: Národní investiční plán je interní materiál, poslancům jej neposkytnu. 17 tisíc projektů, 3,5 bilionu korun
11:42Přehled (ne)obchodování na trzích přes Velikonoce 2019
11:09Nejbídnější ekonomiku světa má Venezuela, ČR letos v top 10

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data