Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
I ekonomie má zajímavé žebříčky

I ekonomie má zajímavé žebříčky

23.10.2015 14:30
Autor: Finanční trhy ČSOB, ČSOB

Porovnávání výkonnosti je oblíbenou kratochvílí, jíž zůstane ušetřena málokterá oblast lidské činnosti. Prahneme po tom, dozvědět se kdo, či co je nej-nej a odpovědi hledáme, kde se dá: Guinessovou knihou rekordů počínaje a pelhřimovským muzeem rekordů konče. Sofistikovanější variantou jednoduchého měření „kdo nejdál doskočí“, případně „kdo sní nejvíc knedlíků“, je vytváření žebříčků. Žebříček umožňuje radovat se třeba i z třicátého místa, pokud se náš sok umístil až na místě padesátém, případně my sami jsme v loňském klání skončili ještě o deset míst níže než letos...

Žebříčky přirozeně nacházíme také na poli ekonomie. Vzhledem k tomu, že i zde se čas od času míchají jablka s hruškami (při tzv. multikriteriálním srovnávání bývá těžké tomu odolat), je záhodno přistupovat k interpretaci těchto žebříčků s náležitou obezřetností a pečlivě oddělovat informační zrno od plev. Jedním z každoročně přepočítávaných populárních žebříčků je Index globální konkurenceschopnosti (GCI), který publikuje World Economic Forum (ano, tatáž instituce, která pořádá každoroční prestižní konference v Davosu). Výsledky GCI 2015-2016 se objevily před několika týdny a není bez zajímavosti, podívat se do nich na umístění České republiky (ČR).

V konkurenci 144 zemí obsadila ČR letos 31. pozici a v porovnání s předcházejícím obdobím si o několik míst polepšila. Žebříčku vévodí identický triumvirát: Švýcarsko, následované Singapurem a Spojenými státy; ze čtvrté pozice vytlačili Němci Finy (ti jsou nyní až osmí). Ze zemí nám bližších, než jiné, se Rakousko umístilo 23., Polsko 41., Maďarsko 63. a Slovensko dokonce až 67. Vzhledem k tomu, že nás od Rakouska na žebříčku dělí jen 7 míst, zatímco třeba od Slovenska míst 35, mohli bychom nabýt pocitu, že naše podobnost s Rakouskem je už dnes vyšší, než se Slovenskem, a totéž platí z rakouského úhlu pohledu pro nás a Německo.

Realita je bohužel jiná. Nejprve se krátce podívejme na to, z jakých dílčích indexů se GCI skládá. Pro námi sledovanou úroveň podrobnosti jich stačí dvanáct, rozdělených do tří kategorii: základní předpoklady růstu, faktory zvyšující produktivitu a faktory pro-inovační. Váhy těchto tří subkategorií v GCI se liší (20 %, 50 %, resp. 30 %). Snadno nahlédneme, že odhadovat podobnost ekonomik pouze na základě pořadí na žebříčku konkurenceschopnosti, bez zohlednění rozdílů v hodnotách specifických dílčích subindexů, by znamenalo produkovat právě onen kritizovaný jablečno-hruškový mix.

Abychom se tomu vyhnuli, vezměme pro každou z porovnávaných zemí sadu 12 pro ni zjištěných hodnot subindexů a spočítejme korelační koeficienty těchto sad pro všechny dvojice zemí. Výsledek shrnuje tabulka níže.

a_sloupek 

Na základě tabulky dostáváme obrázek podobnosti ekonomik, který se od předchozího, opírajícího se pouze o pořadí na žebříčku GCI, významně liší. Česká ekonomika se stále mnohem více podobá ekonomice maďarské a slovenské, ale i polské, než ekonomice rakouské či německé. A tyto dvě poslední ekonomiky se zase podobají znatelně více sobě navzájem, než ekonomice české. Ať se nám to líbí nebo ne, i po více než čtvrtstoletí od pádu železné opony by bylo těžkým omylem se domnívat, že jsme se definitivně zbavili starých pout a socialistického dědictví, tím méně pak, že se nám podařilo nechat daleko za sebou naše sousedy a (sou)druhy z RVHP.

Martin Kupka

Pozice: hlavní ekonom ČSOB

Martin Kupka je od roku 2002 ředitelem investičního výzkumu a hlavním ekonomem ČSOB. Vystudoval obor ekonomicko-matematické výpočty na pražské VŠE, postgraduální studium absolvoval na PgÚ ČSAV v Praze a GIIS v Ženevě. V první polovině 90. let přednášel makroekonomii na Fakultě sociálních věd UK, byl ekonomickým poradcem ministra na MHPR ČR a působil jako makroekonomický analytik pro středoevropský region v NRI ve Vídni. Od roku 1995 do roku 2002 pracoval Martin Kupka jako vedoucí ekonomického výzkumu ve skupině Patria Finance, s výjimkou období 1999-2001, kdy řídil strategii a výzkum v pražské Raiffeisenbank.

Témata: přijetí eura, ekonomická transformace, hospodářská politika ČR a EU.



Čtěte více:

Ženy umějí investovat. Nakupují cenné papíry uvážlivěji než muži.
6.10.2015 17:35
Není tomu tak dávno, kdy se muži museli začít smiřovat s tím, že nejso...

Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data