Zápis z říjnového zasedání Fedu dal prosinci jednoznačnou zelenou. Podle něj si “většina členů FOMC” myslí, že na základě dostupných čísel dozraje čas pro první růst úrokových sazeb na příštím zasedání (tedy v prosinci). A to ještě uvnitř Fedu netušili, jak výborně nakonec skončí říjnové statistiky z trhu práce. V bankovní radě podle všeho začíná převládat argumentační linie, kterou před časem začala razit šéfka Fedu Janet Yellenová - raději začněme zvyšovat sazby postupně v dobrých časech, než abychom museli později utáhnout měnové podmínky daleko rychleji. Ze zápisu jsou také patrné další důvody, kvůli kterým nechce Fed první krok odkládat. Někteří členové se obávají, že dlouhé vyčkávání na první růst sazeb může zvýšit nejistotu na trzích (před podobným efektem varovali centrální bankéři rozvíjejících se ekonomik). Současně také panují obavy z toho, že by nekončící nedůvěra Fedu ve vlastní ekonomiku mohla ve světle dobrých čísel ohrozit jeho kredibilitu. A řada členů se také bojí, že příliš dlouhé natahování politiky levných peněz může vést k nárůstu nových potenciálně nebezpečných nerovnováh ve finančním systému.
Úvahy trhů by se tak pomalu měly přesunout od otázky, zda Fed zvýší sazby v prosinci, k otázce, jak rychle bude pokračovat dál. V tuto chvíli totiž investoři s prosincovým růstem sazeb vesměs počítají (66 %). Zatím si ale nedokážou příliš představit, co bude dál - s dalším růstem sazeb počítají až na začátku léta 2016. I když Fed stále opakuje, že chce sazby zvyšovat jen málo a postupně, současné sázky trhů nám připadají možná až příliš opatrné. Věříme, že pokud výrazně nenarostou externí hrozby (především Čína), Fed v příštím roce zvýší sazby ještě třikrát o 25 bps a pak si ke konci roku vybere pauzu, aby zhodnotil dopad svých dosavadních kroků. S něčím takovým americké krátké sazby a tedy i dolar ještě nepočítají.
Region - forex
Mírně slabší data o růstech mezd v říjnu byla včera vyvážena rychleji rostoucí zaměstnaností a dopad na kurz zlotého tak nakonec nebyl patrný. Větší pozornost připoutaly ekonomické plány nové vlády, které nastínila premiérka Szydlová. Kromě některých opatření na fiskální straně oznámila, že se ve spolupráci s centrální bankou pokusí prosadit jistou formu QE (dlouhodobé repo operace), které by měly rovněž podpořit hospodářský růst. Taková opatření by velmi pravděpodobně měla negativní vliv na kurz zlotého. Připomeňme, že nová vláda má k “bližší spolupráci” s centrální bankou dobré předpoklady, neboť příští rok jmenuje valnou většinu členů Výboru pro měnovou politiku včetně prezidenta (guvernéra) NBP (jeho mandát končí v červnu 2016). Kurzy forintu a koruny se včera vůči euru měnily jen málo.
Dnes je v centru pozornosti opět Polsko, kde budou zveřejněny statistiky z průmyslu a maloobchodu. Ty by měly podpořit celkově pozitivní obrázek polské ekonomiky.
Dluhopis
Strach z toho co se dělo v Paříži a padající ceny ropy tlačily včera výnosy dluhopisů v Evropě níže, což ovšem neplatilo o dolarové výnosové křivce. Zde trh čekal na vystoupeních členů FOMC a hlavně na říjnový zápis ze zasedání Fedu. Obojí nakonec potvrdilo jasné odhodlání zvednout v prosinci úrokové sazby, což jen zacementovalo očekávání na krátkém konci křivky.
Růst akciových trhů a odraz cen ropy od hranice 40 USD za barel by mohly pomoci výnosům výše. Tržní pozornosti by pak neměla uniknout komunikace ze strany ECB a odpoledne americký index podnikatelské nálady od Philly Fedu resp. týdenní data z trhu práce.
Komodity
I přes menší než očekávaný růst amerických zásob ropy v minulém týdnu včera po oznámení čísel EIA cena ropy Brent propadla (americká ropa WTI se krátce ponořila i pod 40 USD/barel). Vzápětí však Brent pokles korigoval a z pohledu celého dne dokonce cena ropy vzrostla asi o 1,3 %. Co se týče samotných údajů EIA, tak zásoby surové ropy sice rostly pouze málo, avšak jejich pomalejší než očekávaný růst byl doprovázen poklesem dovozu a vyšším využitím kapacity rafinerií. Trh nejvíce překvapil poměrně výrazný růst zásob benzínu, který patrně vyvolal obavy o další vývoj spotřeby ropy v USA.
Další pokles zaznamenaly i ceny základních kovů, v průměru o 1 %. Cena mědi klesla v deváté z posledních jedenácti seancí a dostala se tak (opět) na nová šestiletá minima.