Po roce jako kdybychom vstoupili do stejné řeky. Je po Mikuláši, máme za sebou zasedání OPECu ve Vídni a ceny ropy se sunou dolů opět dech beroucím tempem. A přestože pro většinu vyspělých ekonomik (a to včetně Číny) je ropa dovozní artikl, tak se z toho globální akciové trhy netěší. Přitom utratíme-li méně za ropu resp. benzín a naftu, budeme se mít lépe, neboť nám zbude více peněz na pořízení dalšího zboží a služeb, což v konečném důsledku musí vést k tomu, že naše reálná životní úroveň vzroste.
Tak triviální makroekonomická rovnice však v dnešním světě bohužel úplně neplatí. Ropa a komodity obecně se v minulosti staly významnou součástí globální ekonomiky a to nejen skrze producenty a na ně navázané obory, ale zejména prostřednictvím finančního sektoru, který tento sektor financoval. Odhaduje se, např. že těžaři a obchodníci s ropou a dalšími komoditami mají na sebe navázány dluhy okolo tří biliónů dolarů. Samozřejmě, že když pak komodity padají na sedmiletá minima (jako např. včera ropa), tak se začnou vykreslovat otazníky, zdali bude i na zaplacení výše uvedených dluhů.
Dalším nepříjemným vedlejším efektem zlevnění komodit je pak vazba na emerging markets. Není žádnou náhodou, že země jako Brazílie, Rusko či JAR zažívají hospodářsky nejhorší období od Velké recese z let 2008 a 2009. Kurzy dotyčných měn prudce slábnou, přičemž na rozdíl od takového Norska či Austrálie si centrální banky postižených emerging markets nemohou dovolit takový vývoj ignorovat, neboť by domácí míra inflace prudce a trvale vzrostla. Výsledkem je tedy obrana slábnoucích měn skrze navyšování úrokových sazeb, což však dále utlumuje poptávku v těchto velkých emerging markets.
Takže sečteno a podrženo: budou-li ceny komodit hypoteticky pokračovat v sestupu, berme to pro vyspělé země včetně ČR stále jako “býčí” hospodářský signál s tím, že je třeba mít na paměti “deleveraging”, který v emerging markets takový vývoj obnáší.
Region - forex
Výraznější změnu kurzu včera v regionu zaznamenal snad jen zlotý, na který má méně holubičí rozhodnutí ECB patrně nejsilnější dopad. Zajímavé přitom je, že oslabení zlotého nad úroveň EUR/PLN 4,30 vede k mírné revizi sázek na pokles oficiálních sazeb v příštím roce. Pravděpodobnost tohoto kroku s novým vedením NBP vzrostla, i když současné dosluhující vedení takový záměr kritizuje (o víkendu například A. Bratkowski). Právě nervozita spojená s obměnou Výboru pro měnovou politiku může zlotý krátkodobě zatlačit na začátku příštího roku ještě výše (do pásma EUR/PLN 4,35-4,40).
Dnes je v regionu zajímavé zveřejnění maďarského průmyslu a inflace (za říjen resp. listopad). Kromě toho v ČR bude zveřejněna míra nezaměstnanosti za listopad. Žádný zásadní dopad na trhy však ani v jednom případě nečekáme.
Dluhopisy
Německé dluhopisy včera pěkně zpevnily a smazaly část výrazných ztrát z konce minulého týdne. Hlavním důvodem je pokračující pokles cen ropy. Nijak povzbudivě nevyzněl ani výsledek říjnové průmyslové produkce v Německu, který meziročně zůstává beze změny. Při pohledu do budoucna sázíme na to, že německé podobně jako české dluhopisy již mají nejlepší dny za sebou a ve střednědobém horizontu (6 měsíců a dál) by měly kvůli opatrně rostoucí inflaci ztrácet. To však leží na předpokladu stabilizace cen ropy, která zatím ne a ne najít dno.
Komodity
Cena ropy Brent včera prudce poklesla a dostala se na nová pokrizová minima. Jednalo se především o reakci na páteční zasedání OPECu, které patrně vyvolalo řadu dodatečných sázek na propad cen ropy. Americká ropa WTI se mezi tím definitivně ponořila hluboko pod 40 USD/barel. Dnes ráno se Brent mírně otřepává, cena však i tak zůstává na dohled od 40 USD/barel. Čísla o čínském zahraničním obchodě dopadla smíšeně s tím, že dovozy za listopad byly o něco vyšší, než se čekalo.
S klesající cenou ropy byly včera pod tlakem i základní kovy. Cena hliníku se tak vrátila pod 1500 USD/t a cena mědi pod 4600 USD/t.