Rok 2015 přinesl poměrně dost překvapení, tím nejvýznamnějším byl zřejmě další pokles cen ropy a pokračující slabost komoditních trhů obecně. Pokles cen ropy začal samozřejmě už dříve, ale celková hloubka propadu překvapila většinu z nás. Ještě překvapivější než samotný vývoj na trhu s ropou byl ale jeho dopad na celou globální ekonomiku.
Kdyby někdo před dvěma roky tvrdil, že ropa klesne pod 40 dolarů za barel, většina ekonomů by prohlašovala, že půjde o mimořádně pozitivní šok. Jenže každý další pokles cen komodit šel ruku v ruce se ztrátami akciových trhů a další vlnou pesimismu v globální ekonomice. Podle mého názoru jde o důsledek toho, jak moc jsou ztráty způsobené nízkými cenami ropy koncentrovány. Tato koncentrace znamená, že reakce na tyto ztráty jsou okamžité a celkově se projevují na globální spotřebě a investicích.
Každý další pokles cen komodit sebou ale nese i pokračující úvahy o slabosti čínské ekonomiky. Možná se přitom nacházíme poprvé v historii v situaci, kdy právě čínská ekonomika dominuje vývoji v celé ekonomice globální. Samo o sobě není nic z toho překvapující, opak ale platí o tom, jak moc se ekonomové a investoři najednou začali o Čínu zajímat. Všichni například intenzivně probírali prudký pokles cen čínských akcií, ale přitom bylo už hodně dlouho předtím známo, jak prudce jejich ceny dříve rostly. Zdá se mi, že trhy prostě potřebují něco velkého, čeho by se mohly obávat.
Rok 2015 přinesl ještě jednoho kandidáty na velké obavy. Byl jím vývoj v Řecku a hrozba jeho odchodu z eurozóny. Tato hrozba ale pominula stejně rychle, jako se objevila a medvědi potřebovali co nejdříve nějaké jiné téma. A tím se stala právě Čína, i přesto, že celá skupina zemí BRIC je už dlouho receptem na pohromu. Výjimku představuje pouze Indie.
Vyspělé země si v roce 2015 vedly znatelně lépe než jejich rozvíjející se protějšky. Americká ekonomika sice nerostla nijak závratným tempem, ale její růst byl slušný a to samé platí i o tvorbě pracovních míst. Z historického hlediska je pak pozoruhodný rozdíl mezi politikou Fedu a ECB, který se projevil i na kurzu eurodolaru. Ani eurozóna za sebou nakonec nemá špatný rok. Pomohly jí právě nízké ceny ropy a celkově nebyl dobrý výsledek eurozóny její vlastní zásluhou. K vlivu ropy se totiž přidal efekt slabšího eura, který se projevil rostoucím přebytkem běžného účtu této monetární unie. To ovšem znamená, že eurozóna exportovala deflaci a nezaměstnanost mimo své hranice.
Autorem je ředitel společnosti Capital Economics Roger Bootle.
Zdroj: The Telegraph