Je stále více jasné, že nové technologie ničí zavedené podnikatelské modely. K tomu vlastně docházelo vždy, ovšem dnes se zdá, že změny probíhají mnohem rychleji a týkají se více odvětví. Dříve se technologie týkaly zejména fyzické práce. Zrychlovaly se aktivity, které probíhaly příliš pomalu, automatizovaly se procesy, které vyžadovaly mnoho lidské práce. Současný „Velký zlom“ se ale mnohem více týká nahrazování práce, kterou odvádí naše mozky a ne ruce a nohy.
Chytré stroje budou penetrovat svět podobně, jako to učinily například chytré telefony. V roce 2014 vzrostly prodeje průmyslových robotů o 29 % a dosáhly nejvyšší úrovně v historii. Lidé z toho mohou být smutní, nebo je to může těšit, robotická revoluce ale bude mít každopádně velký dopad na to, jakým způsobem my sami pracujeme. Do popředí vystupuje v této souvislosti celá řada faktorů:
Náklady na roboty klesají. První robot s dvěma pažemi stojí dnes asi 25 000 dolarů. Foxbot, který je schopen vykonávat rutinní výrobní procesy, stojí přibližně 20 000 dolarů. V několika odvětvích už je tedy levnější zaměstnat podobné roboty namísto lidí. BCG k tomu uvádí: „Svářeč dnes vydělává asi 25 dolarů na hodinu, hodinový provozní náklad robota dosahuje přibližně 8 dolarů. Jsou do něj zahrnuty i pětileté odpisy, údržba a další nutné položky. Za dalších patnáct let se tato nákladová propast rozšíří ještě více.“
Automatizace nahradí velký počet lidí a jak tvrdí například HBR, „už brzy se budeme dívat na davy občanů, jejichž ekonomická hodnota je nulová“. Řešení tohoto problému bude největší výzvou kapitalistické ekonomiky tohoto století. Roboti nemusí mít pracovní přestávky, nemusí jíst, starat se o rodinu či spát. Nechodí si pro nápoje, v kanceláři nepletichaří, stále se soustředí na svůj úkol. Mohou pracovat kdekoliv, nemusí se jim dlouze vysvětlovat přesuny na jiná pracoviště, mohou pracovat v nebezpečném prostředí a zaměstnavateli nehrozí žaloby a soudní spory.
Není jednoduché odhadnout, kolik pracovních míst roboti nakonec nahradí. Podle rozsáhlé analýzy z Oxfordu z roku 2013 je roboty ohroženo asi 47 % pracovních míst v americké ekonomice. HBR hovoří asi o 30 % pozic v roce 2025. Jiné odhady jsou méně extrémní a hovoří přibližně o 16 % pracovních míst. Nesmíme však zapomínat na to, že budou vznikat nová pracovní místa. I na údržbu robotů bude stále potřeba lidí. Nejlépe na tom pak budou ti, kteří jsou kreativní a jejichž dovednosti mohou roboti nahradit jen těžko.
Každopádně je pravděpodobné, že většina z nás nakonec bude pracovat společně s roboty. Chytré stroje jsou ve výrobě běžné už dnes, příkladů je celá řada. Společnost Foxconn už v roce 2011 instalovala 10 000 robotů a nyní k nim přidává dalších 30 000 robotů ročně. Roboti zde slouží pro plnění rutinních úkolů ve výrobě, včetně lakování, sváření a montáže.
Amazon v roce 2012 ohlásil akvizici společnosti Kiva Systems. Cílem bylo zvýšení produktivity ve výrobě a dnes vedení společnosti uvádí, že používá 30 000 robotů. Na silnicích už se začínají testovat auta bez řidičů, v Japonsku se testují roboti v restauracích. Automatizace penetruje v oblasti zdravotní péče. Robot Da má čtyři paže a ve Velké Británii mění zavedené způsoby operací pacientů. Operačními nástroji může například otáčet o 360 stupňů a je celkově zručnější než běžní chirurgové.
Ne všichni roboti jsou ale přátelští. Na konci minulého roku psal například Business Insider o tom, že „Rusko a Čína staví vysoce automatizované roboty zabijáky“. Armáda robotů se může stále zdát tématem pro science fiction, ale už brzy se může stát realitou. Jedna ruská zbrojovka uvedla, že prototyp bojového robota představí během dvou let. Vedle toho pak už existují roboti, kteří se mohou naučit porážet lidi ve videohrách a kteří mají kognitivní funkce, které jim pomáhají rozhodovat se v daném prostředí. Jinak řečeno, jsou schopni programovat a učit sami sebe. Boston Dynamics má zase robota, který je schopen pohybu v náročném prostředí – například v lese. Revoluce robotů je tu.
Autorem je ekonom a investor Ed Yardeni.
Zdroj: Blog Eda Yardeniho