Poláků bude letos v českých horách lyžovat asi méně. Minulý pátek byl totiž černým nejen pro akciové trhy, ale také pro zlotý. Polská měna oslabila vůči euru i české koruně na pětiletá, resp. tříletá minima. Na zlotý to v pátek opravdu muselo být moc. Kromě negativního sentimentu vůči rizikovým aktivům či obavám z výměny centrálních bankéřů v NBP totiž polská měna musela čelit nečekanému snížení ratingu země ze strany S&P a novému návrhu nové vlády, jak se vypořádat s problémem hypoték ve švýcarských francích.
Začněme nejprve polskými hypotékami ve švýcarských francích. Nová vláda ve Varšavě, tedy konkrétně kancelář prezidenta prezentovala, nový návrh toho, jak se vypořádat s problémem hypoték ve švýcarských francích, který zjevně bere inspiraci v maďarském přístupu k tomuto problému. Podle návrhu by domácnosti měly mít možnost konvertovat svoje hypotéky v CHF do PLN, avšak při výrazně příznivějším kurzu. Ztráty plynoucí z rozdílu mezi administrativně stanoveným a tržním kurzem by přitom měly nést polské komerční banky. Nepůjde přitom vůbec o levnou záležitost, neboť se jedná o jednotky procent HDP. Nikde není pochopitelně psáno, že prezidentský návrh bude nakonec implementován, avšak tak jako kdysi v případě forintu i zlotý nese podobné zprávy zasahující negativně domácí banky těžce.
Co se týká agentury S&P a jejího snížení polského ratingu z úrovně A- na úroveň BBB+ opatřeného navíc negativním výhledem, tak i zde šlo o výstřel bez varování. Zajímavé na novém negativním hodnocení S&P je to, že ještě nebere v úvahu záměry vlády ohledně “švýcarských” hypoték a naopak akcentuje politicky motivované změny (v ústavním soudu či centrální bance). Neboli S&P prakticky nezajímají polské fundamenty, ale zajímá je politika. V této souvislosti je také zajímavé, že agentura Moody’s v pátek polský rating potvrdila, přičemž Fitch Polsko varovala již v prosinci, avšak negativní ratingovou akci podmínila zhoršením fiskální situace (což lze považovat za nejférovější).
Ať tak či onak, polský černý pátek jen potvrdil, že polská aktiva se vinou neortodoxní politiky nové vlády stanou minimálně na nějaký ten rok nejvolatilnějšími v regionu.
Region - forex
Kolaps polského zlotého pokračuje. V pátek musel zlotý vstřebat další rány, přičemž první z nich byl nečekaně razantní prezidentský návrh řešení problému hypoték ve švýcarských francích, který by v případě implementace dopadl tvrdě na banky. Další zprávou bylo nečekané zhoršení polského ratingu od agentury S&P, která jako důvod citovala zejména některá kontroverzní opatření nové vlády (mediální zákony, ústavní soud) a obavy o vliv vlády na centrální banku.
Zlotý proto oslabil o více než 2 % a dostal se na dohled od úrovně 4,50 EUR/PLN. Její testování sice nemůžeme vyloučit (5letá minima jsou 4,60), ale celkově velmi dobré fundamenty polské ekonomiky podle nás nakonec budou mít hlavní slovo. Nervozita může opadat poté, co bude jmenována nová bankovní rada a s případným zklidněním situace v emerging markets. Do poloviny roku by se proto podle nás mohl zlotý vrátit k EUR/PLN 4,30.
I tento týden je zajímavý zejména díky událostem v Polsku, neboť bude zveřejněna tradiční dávka makroekonomických dat. Ta podle nás potvrdí již zmíněné pozitivní fundamenty polské ekonomiky (pro letošní rok počítáme s růstem HDP o 3,8 %).
Dluhopisy
Kolaps cen ropy (Brent pod 28 USD za barel) a velice špatný výsledek podnikatelské nálady v New Yorku hrály americkým dluhopisům do karet. Výnosy jak na dlouhém, tak tentokrát i na krátkém konci křivky zamířily cca o 5 bps dolů. Je zajímavé, že dolů se již nechce evropským výnosům - desetiletý německý výnos v pátek zůstal bez výraznějších změn.
V tomto týdnu bude ústřední událostí na evropském trhu zasedání ECB. Počítáme s tím, že centrální banka svoji politiku tentokrát nezmění. Přes celkově pozitivní dopad nižších cen ropy mohou být nicméně centrální bankéři nervózní z nižší inflace a napětí na asijských trzích. Očekáváme tak holubičí komentář, který nechá ve hře další uvolnění měnové politiky v pozdějším průběhu roku.
Komodity
Zrušení sankcí na vývoz ropy z Íránu přišlo přesně, jak naznačovaly zprávy z minulého týdne. Írán tak teoreticky může začít vyvážet ropu naskladněnou v tankerech. Pravděpodobným prvním cílem přitom budou evropské země. Otázkou samozřejmě je, jaké množství ropy dokáže Írán na trh dodat, respektive kolik dodatečné ropy může trh absorbovat, a to zejména v krátkodobém horizontu. Největší dopad by podle nás mohlo mít zrušení sankcí v prvním a ve druhém čtvrtletí, ve druhé polovině roku vypadá bilance trhu již více vyrovnaně (samozřejmě na základě současných informací). První propady ceny (jako například dnes ráno na chvilku dokonce pod 28 USD/barel) úplně nepřeceňujeme - stále se domníváme, že hlavní roli při poklesu cen ropy výrazně pod 30 USD/barel hraje spíš než fundamenty celkově negativní tržní sentiment.