Pořádně divoký týden má za sebou německá . Problémy posledních dnů se pak odvíjí zejména od tří úzce provázaných faktorů – 1) obav ze schopnosti DB splácet kupóny na inkriminovaných dluhopisech 2) prudkého růstu ceny CDS kontraktů (v podstatě měřících kreditní riziko banky) 3) možného zhoršení kreditního hodnocení. V kombinaci s celkově negativním sentimentem na trzích jde o nepříliš příjemný koktejl, který akcie střídavě posílá dolů (obavy o kreditní riziko) a nahoru (dnes oznámený záměr odkoupit seniorní dluhopisy v hodnotě více než 5 mld. USD). Níže nabízíme náš pohled na stávající dění.
Co se týče prvního problému – obavy se vztahují k dluhopisům, které jsou součástí regulatorního kapitálu. V letošním roce má na nich zaplatit celkově 350 mil. EUR. V pondělí pak banka uvedla, že její kapacita prostředků na pokrytí této částky dosahuje 1 mld. EUR. Tzn. i po zaúčtování kvartálních ztrát si zejména díky rezervám může dovolit zaplatit skoro 3x! Na rok následující má pak její kapacita na platby dosáhnout 4,3 mld. EUR díky odprodeji některých aktiv. Samozřejmě je na místě dodat, že pokud hospodářská čísla zatíží výrazné mimořádné náklady, určitým problémům banka může čelit (v částce 4,3 mld. EUR není hospodářský výsledek zohledněn). Nicméně předpokládáme, že minimálně velice významné restrukturalizační náklady postupně ustoupí, stejně tak by snad již konečně mělo dojít k normalizaci nákladů na soudní spory. Jejich hodnoty v minulém roce byly abnormálně vysoké a svou povahou jsou přechodné.
Co se týče CDS – hodnota kontraktu se naposledy takhle vysoko (jinými slovy trhem implikované kreditní riziko banky se naposledy tak vysoko) šponovala v roce 2011, tedy na vrcholu evropské dluhové krize. Tehdy se rozvahy bank otřásaly v základech s tím, jak prudce propadly ceny periferních dluhopisů. Například měla expozici jen na státní dluhopisy zemí „GIPS“ v rozsahu 13 % kmenového kapitálu (jižní bankovní křídlo mělo expozice v řádech 100 %). Nemusím pak asi příliš připomínat, jak se akciový trh k bankám choval. Navíc tehdy narostly prudce obavy na mezibankovním trhu a financování bylo značně komplikovanější. Od obdobného stavu na mezibankovním trhu jsme prozatím hodně daleko, což je patrné z vývoje spreadu LIBOR - OIS (LIBOR-OIS spread v podstatě udává, jaká jsou úvěrová a likvidní rizika bank). Spread sice aktuálně narostl, v roce 2011 však byl na dvojnásobné! hodnotě. Tzn. problém Deutshe Bank je izolovaný, což výrazně zvyšuje šanci na jeho řešení. Jestliže přijmeme premisy z prvního bodu, pravděpodobnost úspěšného zvládnutí situaci narůstá.
Třetí problém je víceméně zrcadlovým odrazem předchozích dvou. Kreditní hodnocení bylo zhoršeno, avšak pouze pro vybrané rizikovější tranše. Celkové kreditní hodnocení je beze změny! Tzn. celková pozice banky není nijak zpochybňována ratingovými agenturami a jakékoliv obavy jsou pouze „lokálního“ rázu, tedy směrem k jednotlivým tranším. S ohledem na výše uvedené (zejména dostatečné kapacity prostředků) by to neměla být tak dramatická obtíž. Důkazem ostatně budiž i snaha odkoupit vybrané seniorní nezajištěné dluhopisy (v úvodu zmiňovaných >5 mld. USD), kterou lze vnímat jako potvrzení stabilní pozice banky.
Určitě budeme postupně vyhlížet další informace, aktuálně ovšem z toho, co známe, neshledáváme důvod k úvahám o defaultu banky. Rizika jsou na stole (ještě bychom mezi ně zařadili nepřehledné off-balance sheet položky) a nelze vyloučit, že budou bankovní sektor trápit, ale přísná regulatorika a čištění bilancí v minulých letech (zátěžové testy ECB) by měly v tomto směru sehrát svou smysluplnou roli.
Na závěr ještě malou vsuvku – objevily se diskuze proč, že banka raději neodkoupí konvertibilní dluhopisy (CoCo´s), jejichž výnosy prudce v minulých dnech vystřelily. CoCo´s jsou klasifikovány jako doplňkový regulatorní kapitál, tudíž jejich odkoupení nedává moc smysl. Jako regulatorní kapitál jsou klasifikovány, neboť zpravidla obsahují doložku, v rámci které jejich konverze na kapitál akciový přichází ve chvíli, kdy např. kapitálová přiměřenost poklesne pod určitou hranici. V takové chvíli riziko banky narůstá a nikdo moc nehodlá poskytnou kapitál, až „černý Petr“ padne na vládu. CoCo´s za takových podmínek splní úlohu, když díky konverzi nejen sníží míru zadlužení, ale posílí vlastní kapitál. Druhou možností je, že dojde s proražením určité úrovně k jejich odpisu, což účetně vytváří vyšší vlastní kapitál (jsou sníženy závazky skrze přecenění závazků, což se podvojně projeví v „úplném výsledku hospodaření“, který je součástí vlastního kapitálu).