Včera jsme se v rámci bilancování prvního kvartálu letošního roku zaměřili na úspešnost investičních doporučení Patria a dnes pokračujeme aktualizovaným výhledem pro vývoj hlavních makroekonomických agregátů v příštích měsících. Zítra se zaměříme na měny a další den na akcie a akciové investiční tipy.
V prvním kvartále s finančními trhy otřásaly Čína, ropa, evropské banky, britské referendum, měnová politika i další faktory. Na přelomu čtvrtletí panuje ve srovnání s úvodem roku relativní klid, který umožňuje zotavení. Přesto nečekáme upevnění pozitivního sentimentu na dlouhou dobu a návrat na úrovně z loňského roku.
Data z hlavních ekonomik zůstávají relativně slušná, respektive oproti situaci před několika měsíci se zlepšila. Náš celoroční výhled nebyl nastaven nijak pesimisticky ani při přísunu negativních rizik na přelomu roku a nyní nevidíme důvod ho nějak podstatně měnit.
USA
Co se týče americké ekonomiky, ta by se nadále měla opírat o silný trh práce a potažmo domácí spotřebitelskou poptávku. Náš odhad celoročního růstu zůstává na 2,3 procenta. Z pracovního trhu přišlo několik uklidňujících reportů zejména v souvislosti s tvorbou pracovních míst. Mzdy nenastartovaly stabilnější růst, ale s utahujícími se podmínkami stále věříme v tlak na jejich zvyšování. Podporou v tomto názoru je i politika Fedu - americká centrální banka na posledním zasedání naznačila, že je ochotna nechat oživení trhu práce a z toho plynoucí inflační tlaky zajít o něco dál a méně tento vývoj tlumit utaženou politikou.
Smíšené výkony podává americký průmysl, což je ale aspoň nějaké zlepšení oproti negativnímu vývoji z loňského roku. Objevují se signály o tom, že by si výroba už mohla nacházet dno a pomalu obracet k lepšímu. V případě zpracovatelského průmyslu to naznačují měkké indikátory, zatímco objednávky zůstávají utlumené. U těžby ještě bude doznívat útlum daný nízkými cenami surovin. Se stabilizací ropy by ale nemělo hrozit, že útlum aktivity bude nabírat na intenzitě.
Inflační výhled se posunul níž - růst spotřebitelských cen se letos nebude blížit 2 procentům, zůstane spíše jen lehce nad 1 procentem. Důvodem je zejména nižší trajektorie cen energií (ropa). Od Fedu jsme při publikaci celoročního výhledu počítali s 2-3 zvýšeními sazeb při riziku vychýlenému směrem k volnější politice. To můžeme v podstatě potvrdit i po uplynutí prvních měsíců a upřesnit odhad na 2 zvýšení po 25 bodech. Nejbližší změna politiky nás zřejmě čeká v červnu. Budoucí dráha sazeb bude o něco nižší, než Fed dříve plánoval, níž je i dlouhodobá úroveň sazeb, nově na 3,3 procenta.
EMU
Eurozóna na konci loňského roku udržela tempo růstu a vypadá to, že jí domácí poptávka bude pomáhat ke stabilnímu růstu i nadále. Právě na bedrech domácí investiční aktivity, ale i spotřeby a vládních výdajů, spočinulo hlavní břímě hospodářského růstu. Lepšící se trh práce a sílící maloobchod přitom dávají příznivý signál o spotřebě i do úvodu letošního roku. Překvapivě dobře začal rok průmysl a daří se také stavebnictví, což naznačuje další růst investic. Vlády se stále mohou spoléhat na levné financování podporované centrální bankou a jsou vyzývány k využívání prostoru pro podporu ekonomiky. Zahraniční obchod však táhne ekonomiku dolů - vývoz ztrácí dynamiku, zatímco dovoz sílí s domácí poptávkou. Regionálně stojí růst eurozóny na Německu, Španělsku a Francii.
Politika ECB se posunula holubičím směrem. Banka nejprve akci naznačila, pak i provedla, a dokázala překvapit trh její razancí. Sazby jsou níž a nákupy dluhopisů zrychlily. ECB sice naznačila, že nástroj záporných úrokových sazeb už nechce dál používat, ale trh na menší snížení stále částečně sází. Podle nás je pro případ potřeby uvolnit politiku pravděpodobnější variantou další navýšení QE. Tento program má trvat aspoň do března příštího roku.
Velká Británie
Výhled pro britskou ekonomiku se příliš nemění, ale inflaci stejně jako jinde brzdí komodity. Navíc se ostatní hlavní centrální banky posunuly holubičím směrem a to oddaluje i růst sazeb BoE. Trh stále částečně sází na možnost, že by britská centrální banka sazby dokonce snížila. Projevují se zde i obavy z Brexitu. Pokud však Británie v Unii zůstane, taková očekávání o sazbách se podle nás ukáží jako příliš pesimistická. Počítáme s tím, že letos zůstane měnová politika v Británii stabilní. Sazby by mohly zamířit vzhůru v prvním pololetí 2017.
Japonsko
Japonská měnová politika se dočkala kvalitativní změny, když BoJ v lednu zavedla záporné sazby. Banka počítá s podporou ekonomiky založenou na "kvalitě, kvantitě a sazbách". Záporné sazby se ovšem staly zdrojem obav a kritiky a banka následně couvala od projeveného záměru pokračovat v uvolňování politiky tímto směrem. Zdá se, že by pro příště sáhla spíše opět k nákupům aktiv. Možnost nového uvolnění politiky je přitom pro další průběh roku reálná. Akce by mohla být načasována na období kampaně před letními volbami do horní komory parlamentu.
Česká republika
Česká ekonomika má pro letošek horší vyhlídky ve srovnání s minulým rokem. Kvalita růstu by však měla zůstat slušná, při značném příspěvku domácí poptávky a udržení vysokých přebytků zahraničního obchodu. Limit pro kurz koruny by měl zůstat v platnosti do první poloviny příštího roku. To říká centrální banka a je to i náš názor, přičemž změnu čekáme spíše později v rámci 1H. Koruně by poté mělo být umožněno postupné posilování "pod dohledem" centrální banky, růst sazeb připadá v úvahu od konce roku 2017 dál. Aktuální otázkou je možnost zavedení záporných úrokových sazeb v reakci na politiku ECB a možný příliv krátkodobého spekulativního kapitálu. Prozatím použití tohoto nástroje nečekáme, neboť čeští centrální bankéři ho spíše odmítají, ECB se sazbami níž jít už nechce a zatím tu nejsou signály o silných spekulacích na korunu. Záporné sazby by však mohly bance pomoci držet korunu na uzdě po skončení intervenčního režimu, takže do budoucna tato možnost zůstává otevřená.
Rizika
Jedním z klíčových témat přelomu roku byla ropa, jejíž cena se dál propadala. V současnosti můžeme hovořit o tom, že ropa nalezla své dno, od kterého se odrazila výš. Procentuální nárůst je výrazný, ale absolutně má ropa ke svým pozicím z loňského roku ještě hodně daleko. Přirozeným vyrovnávacím mechanismem by mělo i do budoucna být omezování nákladnější těžby z alternativních vrtů, díky čemuž by postupně zmizel převis nabídky nad poptávkou. Aktuálním tématem je pak dohoda klíčových producentů na těžbě, která by nerovnováhu na trhu eliminovala rychleji a poskytla cenám impuls k růstu. O dohodě Ruska, Saúdské Arábie, Venezuely, Kataru a případně dalších zemí se hodně spekuluje. Zatím je na stole zmrazení tempa těžby, ovšem podmíněné širokým dodržováním dohody. Podle našeho názoru má tato iniciativa potenciál ropu stabilizovat, ale nenasměruje ji k dlouhodobějšímu růstu. Dohoda bude velmi obtížná a zřejmě se nedostane až k omezení těžby. Navíc OPEC má zkušenost s porušováním svých kvót a dřívějším nekooperativním chováním Ruska, Írán má minimální tendenci se k dohodě přidat a zapojení západních těžařů je velmi nepravděpodobné.
Strach z Číny poněkud polevil. Centrální bance se podařilo stabilizovat domácí měnu a to i díky zmenšení odlivu kapitálu. Data svědčící o domácí poptávce nevypadají úplně špatně, zato zahraniční obchod dál značně zpomaluje. Informace ze začátku roku jsou však tradičně zkreslené (kalendářně) plovoucími oslavami lunárního nového roku. Zpomalování a transformace čínské ekonomiky je dlouhodobý proces, takže skýtá velké riziko opakovaného dopadu na finanční trhy. Rizika číhají v množství velkých nerovnováh, zejména spojených se spoléháním na růst tažený investicemi. Sem patří problém přebujelého těžkého průmyslu a realitního boomu. Vláda bude pokračovat v reformách pomalým tempem a krátkodobě ekonomiku může ještě podporovat rychlý růst zadlužení. Centrální banka přispívá uvolňováním měnové politiky, ve kterém se snaží být selektivní a zlepšovat podmínky pro menší subjekty. Růst tažený dluhem však na trzích může opakovaně oživovat strašáka tvrdého přistání.
Brexit je další z rizik, která už trhy tolik netíží, ale ještě o nich zřejmě uslyšíme. V průzkumech mají jen mírně navrch zastánci setrvání v Unii, celkem jasně se k této variantě přiklánějí sázkaři. Třeba události spojené s terorismem a uprchlickou krizí ale hrají do karet euroskeptikům a to logicky znamená pro trhy důvod k nervozitě. Stále platí, že opuštění EU by Británii přineslo menší ekonomické ztráty, ale důsledky pro finanční trhy by byly zřejmě velké, v čele s propadem libry.